Zdravím v (http://www.portalsvj.cz/…byt-ci-nebyt) vyvstal pro mne problém s pojmem „ZBYTEČNÉHO odkladu“.

§ 12 ukládá „Příjemce služeb oznámí poskytovateli služeb písemně a bez ZBYTEČNÉHO odkladu změny v počtu osob rozhodných pro rozúčtování“

§ 13 odst. 1
„…zejména nesplní-li příjemce služeb povinnost oznámit změnu počtu osob…“

Z uvedeného mně plyne, že příjemce služeb povinnost oznámit změnu počtu osob, která nastala např. 15.1./15.2./15­.4./15.5./15.6­./15.7./15.10­./15.11. splní včas, oznámí li ji před koncem rozúčtovacího období tzn. do 31.12. (tedy, jeli rozhodné období shodné s kalendářním rokem) a to za všechna změnové okamžiky najednou (poskytovateli zašle seznam obsahující „datum změny“ + "počet rozhodnýh osob platných od "data změny"")

Já si vykládám pojem „ZBYTEČNÝ odklad“ tak, že: je to datum „oznámení dle §12 ZoSL“ doručené poskytovateli služeb PO skončení zúčtovacího období. Oznámení doručené PŘED datem „skončení zúčtovacího období“ je VŽDY VČASNÉ.

A dále si nejsem jist pojmem „ZBYTEČNÝ“.
Poskytovatel tím může chápat dobu D+x (tj. „x“ dní po dni „D“ kdy nastala změna v počtu osob dokdy chce být (vrchnostensky) informován tzn. třeba do 14-dní od změny). Aplikuje li se §2/2 NOZ, pak je to výklad šikanózní, neboť „ZBYTEČNOST“ v §12 má vztah k hodnotě „ROZHODNÉ PRO ROZÚČTOVÁNÍ“. Je zřejmé však, že „ROZÚČTOVÁNÍ“ nemůže započít před ukončením „zúčtovacího období“ → tzn. podle mne lze jen šikanózně vykládat, že oznámení dle §12 je nutné zasílat do data D+x, protože překročení lhůty D+x nemůže „rozhodnost pro ROZÚČTOVÁNÍ“ ovlivnit …stejně jako je nemožné „věštit“ kdy a zda vůbec, budou existovat osoby „…u kterých lze mít za to, že…“.
Zjistit hodnotu „…počet osob u kterých lze mít za to, že…“ objektivně, nelze „věštěním“ ale jen „měřením“ – a „měření“ lze provést, až PO skončení děje, který je třeba objektivizovat. Pojem „ZBYTEČNOST“ sankcionovaný v §13/1 ZoSL tak nemůže vyplývat z překročení lhůty D+x (nehledě na to, že „x“ tzn „zbytečnost“ je pojem zcela neurčitý) ale nepochybně z překročení lhůty „konce zúčtovacího období“ pro doručení oznámení poskytovateli, neboť teprve pak může oprávněně začít plynout doba mající vliv na v §12 zmíněné „ROZÚČTOVÁNÍ“.

Moje otázka je formou příkladu:
Nechť příjemce změny „rozhodné pro roúčtování“ → neoznámil tuto skutečnost dle §12 ZoSL (např. změny nastalé v datech: 15.1./15.2./15­.4./15.5./15.6­./15.7./15.10­./15.11.) ANI do data pro předání vyúčtování v r.2017 za rok 2016 (příkladně do dne 30.4.2017.

Vyčíslete mi prosím (včetně postupu), kolik by poskytovatel vyměřil dle §13/2 ZoSL příjemci za uvedená zpoždění:

1. metodou „po skončení zůčtovacího období“ (x=0, pokuta=50Kč)
   můj propočet (30.4. – 1.1.) dává 119dní*50kč =5.950Kč
2. metodou D+x (x=0, pokuta=50Kč)
   můj propočet (30.4.2017 … 15.1.2016) dává (472 +441 +381 +351 +320 +290 +198 +167)= 2620dní prodlení z každého změnového data *50kč =131.000Kč

Co je tedy správně?