Paní Magdo,

text paní Petry Mirovské, odkázaný panem Romanem, nesplňuje parametry pro výklad právního předpisu. Jde pouze o nepřímou osobní polemiku se mnou, ovšem o polemiku velmi nepovedenou. (K tomu se ještě vyjádřím níže.)

Petra Mirovská se velmi pečlivě vyhnula skutečnosti, že pro právnickou osobu SVJ(2000) neobsahuje NOZ žádné ustanovení, které by pro tuto speciální právnickou osobu zavádělo retroaktivitu části NOZ o bytovém spoluvlastnictví (§ 1158 – § 1222). A o to přece šlo především!

Co je odborný právní výklad jsem psal vícekrát jinde. Cituji z definice podané soudem:

Petra Mirovská nenabídla žádný právní výklad, který by obstál před soudem. Zejména absentuje právní zdůvodnění jak překonat jednoznačné znění § 15, § 16 NOZ a § 118 NOZ. Dále se vůbec nevyrovnala s § 3028 odst. 3 NOZ, s § 3063 NOZ, se známou skutečností o absenci přechodového ustanovení pro SVJ(2000) v NOZ, se skutečností, že SVJ(2000) není speciálně upraveno a dokonce ani zmíněno v NOZ, a zejména se ani nepokusila vyrovnat se s tím nejdůležitějším – s konstantní judikaturou Ústavního soudu o zavedení retroaktivity v právním předpisu.

Z tohoto hlediska chybí jak v článku Petry Mirovské, tak i v její následné polemice:

• reflektování skutečnosti, tedy obsahu zákona a judikatury Ústavního soudu,
• seznatelným způsobem vyjádřené odůvodnění a výklad, proč, resp. z jakého (jakých) nosného (nosných) důvodu (důvodů) nebylo lze se ve věci s totožným právním základem ztotožnit se zněním NOZ a zejména s judikaturou Ústavního soudu.

Při tom Ústavní soud opakovaně zdůraznil, že retroaktivita je intenzivním zásahem do již vzniklých právních vztahů. Může být zdůvodněna jen naléhavou celospolečenskou potřebou a zákonodárce je povinen zavést retroaktivitu pomocí jednoznačné a pochybnost nevzbuzující pozitivní právní úpravy. Je vyloučeno zavést retroaktivitu pouhým výkladem na základě mlčení či opomenutí zákonodárce.

Právě o tento nepovolený postup se pokouší Petra Mirovská, když vznáší (nesprávný) argument o § 3041: tvrdila totiž, že prý by § 3041 odst. 2 NOZ byl v zákoně nadbytečný, kdyby jej nebylo možno vyložit jako donucení ke změně stanov SVJ(2000) podle bytového spoluvlastnictví.

Petra Mirovská se tedy pokusila použít argument racionálního zákonodárce. Nepřípadnost a nesmyslnost a takové argumentace v tomto případě je ovšem zřejmá i laikovi.

Argumentace Petry Mirovské je nepřípadná proto, že se snaží dovodit nepravou retroaktivitu výkladem z mlčení zákonodárce, tedy postupem, který Ústavní soud opakovaně odmítl jako protiprávní a nepřípustný.

Argumentace Petry Mirovské je nepřípadná také proto, že nerozeznává obecná ustanovení NOZ o právnických osobách v § 118 až § 209 (která dopadají na všechny právnické osoby) od speciálních ustanovení o bytovém spoluvlastnictví (která dopadají pouze na SVJ(2012)). Je zde tedy zjevná chyba – neschopnost rozeznat právní úpravu obecnou od právní úpravy zvláštní.

Argumentace Petry Mirovské je nesmyslná proto, že § 3041 odst. 2 NOZ se týká více právnických osob, nikoliv jen jedné jediné, jak tvrdila. Těmito právnickými osobami jsou namátkou: Akciová společnost, Družstvo, Evropská družstevní společnost, Evropská společnost, Honební společenstvo, Mezinárodní nevládní organizace, Mezinárodní odborová organizace, Mezinárodní organizace zaměstnavatelů, Nadace, Nadační fond, Obecně prospěšná společnost, Odborová organizace a organizace zaměstnavatelů, Odštěpný závod, Odštěpný závod zahraniční fyzické osoby, Odštěpný závod zahraniční právnické osoby, Organizační jednotka mezinárodní nevládní organizace, Organizační složka zahraniční nadace, Organizační složka zahraničního nadačního fondu, Pobočná mezinárodní odborová organizace, Pobočná mezinárodní organizace zaměstnavatelů, Pobočná odborová organizace a organizace zaměstnavatelů, Pobočný spolek, Společenství vlastníků jednotek, Společnost komanditní, Společnost s ručením omezeným, Spolek, Ústav, Veřejná obchodní společnost, Zájmové sdružení právnických osob.

Nemůže tedy být ani řeči o tom, že by ustanovení § 3041 odst. 2 se snad stalo obsoletním (nadbytečným), pokud by nebylo vyloženo jako povinnost SVJ(2000) přizpůsobit stanovy speciální části NOZ o bytovém spoluvlastnictví. Právě na tomto (zjevně vadném) předpokladu ovšem založila Petra Mirovská svou argumentaci.

Protože polemika Petry Mirovské nedosahuje úrovně právního textu, a neobsahuje nic z toho, co charakterizuje právní výklad, nejde o právní výklad, (či odborný výklad, nebo jak si to kdo chce nazvat). Jde o laický a protiprávní názor bez přezkoumatelného právního odůvodnění. Takových popletených textů jsem četl už desítky.

lake