Díky, chápu. Ale v koupi pozemku jen některými vlastníky spatřuji ten problém, že vlastníci za pár let nemusí být vlastníky a pak se z nich stává nikoliv jen formálně, ale fakticky „třetí strana“, které nechceme, aby to město prodalo. Pokud bychom na tomto malém pozemku jednou stavěli plot, pěší branku (klíč všem vlastníkům zdarma) a bránu na auta (ovladač jen zájemcům za nějaký rozumný nájem ročně, třeba 2–6 tisíc ročně), pak tím získáváme zdroje od těch, kteří opravdu projíždí jen auty, poškozují asfalt, spotřebovávají proud na bránu apod. a dává to smysl. Bude-li to v rukou jen některých vlastníků, anebo dokonce bývalých vlastníků, ztrací se kontrola. Mohou zpoplatnit i pěší vstup, mohou zavést šílené ceny, mohou zamezit vstupu úplně. SVJ jakožto správce majetku se ale na ten (dnes již vlastněný) pozemek musí být schopno dostat (přes ten nabízený), už třeba proto, aby zajišťovalo tlakové čištění přípojky a údržbu nemovitosti ze zadní strany.

I kdyby se zapojilo co nejvíce vlastníků, postupem času se zákonitě bude více a více lišit, kdo jsou vlastníci bytů se spoluvlastnictvím pozemku, na němže je bytový dům, a kdo jsou vlastníci přístupového pozemku.