Nejdříve (mimo hlavní téma) uvedu snad zajímavý poznatek z našeho domu s 96 byty. Před zateplením se ročně vyskytovalo mírné překročení limitu +40 pouze asi v pěti případech, podkročení –40 bylo výjimečné. Po zateplení se vyskytuje vysoké překročení u asi 10 bytů. Provedl jsem simulaci stejných hodnot spotřeby s limity –20 +100 a byl jsem překvapen tím, že byty nad původní limit +40 a byty s nízkou spotřebou v součtu zaplatily o tolik více, že zbytku zůstala v součtu téměř stejná částka. Limit +100 vítám, avšak limit –20 považuji za velmi nedomyšlený. Zdejší diskuzi moc nesleduji ale přesto se domnívám, že řada účastníků zdejších diskuzí bude schvalovat oba limity.

Dodávám ještě, že výhrady „lake“ ke zkreslení spotřeby tepla únikem z rozvodů neplatí u všech budov. Pro náš čtyřpodlažní dům je únik z rozvodů malého průměru zanedbatelný. Dům má předávací stanici, používá ekvitermní regulaci, takže nepotřebuje teplotu otopné vody 60 a více stupňů. Také nepřetržitý únik tepla z rozvodu pro nás neplatí. Máme účinné zateplení domu a mezi zapínáním ventilů na radiátorech jsou velké intervaly. „lake“ by měl otevřeně vyjádřit, že jeho nářky neplatí pro nízkopodlažní domy. Stručně řečeno „kalí vodu“ a usiluje o odstranění měření tepla, jenom nechápu proč.

Z vyhlášky 193/2007 uvádím dva paragrafy, § 4 který se týká vnitřního rozvodu tepelné energie a § 5, který řeší tepelnou isolaci zařízení pro rozvod tepelné energie. Nezdá se mi, že obsahují „jednoznačně vyjádřený úmysl zákonodárce“ osadit indikátory na všech stoupačkách, jak tvrdí „lake“. Posuďte sami.

§ 4 Vnitřní rozvod tepelné energie (1) Každý spotřebič tepelné energie se opatřuje armaturou s uzavírací schopností, pokud to jeho technické řešení a použití připouští. Každé otopné těleso se vybavuje ventilem s uzavírací a regulační schopností s regulátorem pro zajištění místní regulace a u dvoubodového napojení, vyjma jednotrubkových otopných soustav, též regulačním šroubením, pokud se nejedná o případ podle § 7 odst. 5.

(2) Každý parní spotřebič včetně parního rozvodu nebo v technicky odůvodnitelných případech skupina spotřebičů se opatří vhodně voleným odvaděčem kondenzátu, zabraňujícím vstupu páry do kondenzátního potrubí, s výjimkou spotřebičů s regulací výkonu na straně kondenzátu. Každý parní spotřebič ve skupinovém zapojení připojený na společný kondenzátní uzávěr se vybaví zpětnou a uzavírací armaturou.

(3) Pro vytápění s nuceným oběhem teplonosné látky nevýrobních objektů se volí teplota teplonosné látky na vstupu do otopného tělesa do 75 °C. Pro vytápění s přirozeným oběhem otopné vody se volí teplota teplonosné látky na vstupu do otopného tělesa maximálně 90 °C.

(4) Ke snížení teploty a využití odparu v kondenzátním systému se instalují dochlazovače, které zajišťují vychlazení kondenzátu pod 100 °C.

(5) Tepelná energie předávaná do vytápěného prostoru z neizolovaného potrubí se považuje za trvalý tepelný zisk, který se uvažuje při návrhu tepelného výkonu otopných těles podle tabulek 1 a 2 uvedených v příloze č. 2 k této vyhlášce, jestliže projektovaná teplota teplonosné látky v rozvodu je rovna nebo vyšší než 60 °C. Přípojné potrubí k otopnému tělesu se respektuje až od délky 2 m.

§ 5 Tepelná izolace zařízení pro rozvod tepelné energie a vnitřní rozvod tepelné energie pro vytápění a technologické účely a pro rozvod teplé vody

(1) Část tepelné sítě, která prochází netemperovanými prostory, s teplonosnou látkou o teplotě vyšší než 40 °C nesloužící temperování prostorů, kterými prochází, se vybaví tepelnou izolací. Pokud je třeba zajistit vychlazení kondenzátu pod určenou teplotu a vychlazení není možné zajistit v dochlazovačích umožňujících využití takto získaného tepla, pak je možno ve výjimečných případech neinstalovat izolace na kondenzátní potrubí a nádrže.

(2) Tepelná izolace se chrání před mechanickým poškozením. Vnější povrch izolovaného potrubí se upraví tak, aby byl odolný vůči vnějšímu prostředí a slunečnímu záření. Zvlhnutí tepelné izolace se brání opatřením k ochraně před atmosférickou vlhkostí, u bezkanálového provedení před zemní vlhkostí, při vedení v kanálech před vnikáním podzemní a povrchové vody do těchto kanálů.

(3) Tepelná izolace u vnitřních rozvodů s teplonosnou látkou do 115 °C se navrhuje tak, že její povrchová teplota je o méně než 20 K vyšší oproti teplotě okolí a u vnitřních rozvodů s teplonosnou látkou nad 115 °C o méně než 25 K oproti teplotě okolí, není-li na základě § 5 odst. 4 stanoveno jinak.

(4) Na všech vnitřních rozvodech musí být instalována tepelná izolace, pokud nejsou určeny k vytápění nebo temperování okolního prostoru, s výjimkou týkající se kondenzátních potrubí a nádrží.

FrantaF