Jste cizinec? Na členství zapomeňte. Bytová družstva odmítají lidi bez trvalého pobytu.

26.5.2015

Stanovy bytových družstev často povolují vznik členství jen lidem s pobytem v Česku. Podle právníků je ale takové jednání nepřípustné a v rozporu se zákonem. Bytová družstva spoléhají na to, že jejich stanovy prakticky neprocházejí žádnou kontrolou.

Realitní makléřka z kanceláře Alexiss Group před týdnem odmítla ukrajinskou rodinu, která měla zájem o koupi bytu v Praze 4. Bytové družstvo v Novodvorské totiž nepřipouští, aby se jeho členem stal občan mimo Evropskou unii. Realitní makléři se s podobným jednáním bytových družstev setkávají poměrně často. Mnohá mají přímo ve svých stanovách napsané, že členem se smí stát jen občan, který má trvalý pobyt v Česku.

Podle právníků je ale takové jednání nepřípustné a v rozporu se zákonem. Družstva se jím dopouštějí diskriminace.

V některých případech jdou družstva dokonce ještě dál. Podle předsedy Svazu bytových družstev a společenství vlastníků ČR Františka Laudáta se stává i to, že stanovy zakazují pronajmout či prodat členský podíl na základě rasové příslušnosti.

Ustanovení, které říká, že členem se může stát pouze občan s trvalým bydlištěm v ČR, má například Bytové družstvo Pavlišovská v Praze 9 nebo Stavební bytové družstvo Ocelář Kladno. „Podobné jednání může být diskriminační jak z hlediska nakládání s majetkem, tak z hlediska nabývání majetku. Ochrana vlastnického práva náleží všem, bez ohledu na občanství,“ říká k tomu advokát František Korbel, který byl dříve náměstkem ministra spravedlnosti a podílel se na přípravě nového občanského zákoníku.

Stejně se na to dívá i ombudsmanka Anna Šabatová. „Pokud by se jednalo o omezení v přístupu k členství pouze na občany České republiky, pak by to bylo jednoznačně v rozporu s právem EU. Ale i samotná podmínka trvalého pobytu na území ČR je z hlediska práva Evropské unie problematická.“ Právo EU zakazuje jakoukoliv diskriminaci na základě státní příslušnosti.

Bytová družstva spoléhají na to, že jejich stanovy prakticky neprocházejí žádnou kontrolou. Právníci i realitní makléři se shodují, že do stanov se často dostávají věci, které tam podle zákona nepatří. V Česku navíc podle nich stále chybí rozsudek, který by podobný případ řešil.

„Pokud to ve stanovách družstva mít chtějí, pak říkám dobře, ale jestli bude hrozit soudní spor, měli byste vědět, že budete mít problém,“ říká právník Karel Šrol, který se zabývá bytovým právem.

Jenže taktika bytových družstev zatím funguje. Když jsou cizinci odmítnuti, už se tím nechtějí dál zabývat. I proto, že od začátku vědí, že i kdyby vyhráli, nebudou v domě vítáni.

„Bytová družstva fungují často jako stát ve státě. Ve svých stanovách mají podobné věci už léta. Nezmění to, i když by podle zákona měla. A kolikrát to ani změnit nechtějí. Je to takový komunismus v dnešní době,“ říká k tomu realitní makléřka Barbora Merknerová ze společnosti Century 21.

Jednatelka společnosti Alexiss Pavla Vohradská ale namítá, že starousedlíci jsou kvůli novému občanskému zákoníku často v těžké situaci. Družstvo totiž musí mít na svých schůzích stoprocentní účast. A to je podle ní často problematické s lidmi, kteří v domě bydlí, natož s cizinci, kteří by členský podíl vlastnili, ale dá se očekávat, že by se často pohybovali v zahraničí.

Věc je často nepříjemná i pro samotné makléře. „Je to nepříjemný tlak. Jste to vy, kdo podobné ustanovení člověku prezentuje, ne družstvo,“ říká Merknerová.

V Česku je podle údajů statistického úřadu více než čtyři miliony bytů. Družstevní je přibližně každý desátý.

http://archiv.ihned.cz/…aleho-pobytu