K datumu vzniku společenství vlastníků jednotek

do 31. 12. 2013 existovala v ČR obecně platná úprava vzniku pro subjekty práva – právnické osoby. Tyto právnické osoby nevznikali přímo tím, že byly naplněny podmínky jejich vzniku(ty zavazovali jen okruh jejich účastníků) , ale až naplněním podmínek procesních předpisů, tj. dle procesních předpisů se mohly stát subjekty práva ,tj. vystupovat vůči třetím osobám a nabývat práva a povinnosti, až okamžikem pravomocného zápisu do příslušného rejstříku, kdy jim teprve bylo přiděleno identifikační číslo, bez ohledu na to, kdo je založil nebo jak vznikly. zákon o vlastnictví bytů řeší jak vzniká SVJ, není procesním předpisem, tedy dle jeho podmínek vzniklé SVJ , sice zavazovalo okruh osob vyjmenovaných v zákoně o vlastnictví bytů, mělo i schválené vzorové stanovy dané prováděcím předpisem k Záknu o vlastnictví bytů, jenže bez zápisu v rejstříku zákonem daným postupem nemohlo fungovat jako subjekt nabývání práv a povinností vně.

Tj. i dnešního dne existují dle zákona o vlastnictví bytů „vzniklá“ společenství, která nejsou zapsána v rejstříku, neboť nebyly naplněny procesní podmínky pro zápis do rejstříku, nenaplnění procesních podmínek osob, které dle zákona o vlastnictví bytů měly konat, a nekonaly ,jde k tíži všech vlastníků, tj. odpovědnost za případně vzniklou škodu padá na všechny vlastníky v domě podle jejich podílu na společném vlastnictví, bez ohledu na to, kdy v minulosti nejdříve mohlo být společenství vlastníků jednotek do rejstříku zapsáno a kdo nejdříve měl nebo mohl svolat první shromáždění.

dle nového občanského zákoníku je odpovědnost vlastníků jednotek v domě splńujících podmínky vzniku společenství vlastníků jednotek za zápis do veřejného rejstříku zachována, sankcí zůstává odpovědnost všech vlastníků jednotek , která je detailněji konkretizována. Nový občanský zákoník se drží procesní definice vzniku společenství. V rámci prostoru jsem některé detaily vypustila a složitou problematiku se pokusila zpřístupnit pro laiky.