Osobně si myslím, že používání pojmů jako „čistý nájem“ či „holý nájem“ je matoucí, o čemž svědčí zkušenost, že každý pronajímatel si pod těmito pojmy představuje něco jiného: zejména laičtí pronajímatelé svůj zisk (který nazývají „navýšení“), někdo jiný zase celý měsíční předpis, ale bez elektřiny a plynu, a panují pak okolo interpretace těchto pojmů zmatky. (Přijde mi to analogické se zmatky okolo interpretace pojmu „fond oprav“.)

Osobně bych používal pouze pojmy nájemné a zálohy na služby, eventuálně paušální platba (ve smyslu §9 zákona č. 67/2013 Sb.).

Součástí nájemného jsou pak příspěvky SVJ (tj. jak vypisujete FO-správa domu,účetní firma, pojištění domu).

Je-li v nájemní smlouvě sjednané nájemné 4000 Kč a zálohy na služby 2300 Kč, pak nájemce platí předpis 6300 Kč. Občas se ale stává, zejména v Praze a Brně, že nájemce hradí nájemné přímo majiteli domu a zálohy na služby správci, který se majiteli stará o jeho dům – je to zavedená praxe mezi majiteli činžáků na Vinohradech, Vršovicích apod.

Oněch 2300 Kč jen „protékají“ bankovním účtem, na konci roku se vyúčtují a vypořádá přeplatek/nedo­platek – tato částka vůbec nepůjde do daňového přiznání.

Z oněch 4000 Kč pak pronajímatel může uplatnit buď skutečné výdaje, nebo 30% výdajový paušál. Osobně preferuji použití paušálu, je pak s přiznáním menší práce a finančák neotravuje, že mám něco někde špatně vyplněné – a ušetřím za daňaře.