Taky jsem na to štěkání psů čímdál víc alergická. Navíc mám okna bytu jen na jednu stranu a do vnitrobloku, kde se to hrozně rozlíhá. V zimě je to sice lepší, ale v létě to bývá hrozný. Nebýt těch za.raných čoklů, tak je tam, kde bydlím, občas slyšet nanejvýš nějaký to zaštěbetání ptáka (což mi nevadí), jinak by byl naprostej klid… Už mě fakt s.re, jak mi pod oknem každou chvíli vyštěkne psisko, protože nejen štěkání, ale i takový to počáteční „vyštěknutí“ je často pěkně nepříjemný. Nikdy nevíte, kdy to přijde, nic vás na to nepřipraví, a pak během zlomku vteřiny to z úplnýho klidu přejde do čoklího řevu… Ve vedlejším baráku má někdo psa, kterej neštěká dlouze, spíš jenom tak krátce štěkne, ale zato tak hrozně nahlas, že se kolikrát až leknu… Chci mít svůj klid a hlavně sama nikoho ničím neobtěžuju, tak to samý očekávám i od ostatních… vždyť nikdo nemá právo někoho obtěžovat hlukem, tak proč jsou zákony a vyhlášky k psímu štěkotu pořád tak benevolentní? Proč ten, kdo si na štěkání stěžuje, často nic nezmůže? A fakt mě vytáčí takový to „je to pes, tak štěká“. Jenže pes je ochočený zvíře, za které zodpovídá jeho majitel. A jestliže ho nechá štěkat, to je stejný, jako by např. držel ruku na klaksonu a neustále troubil. To by se asi taky nikomu nelíbilo… navíc to štěkání nemá s přírodou nic společnýho, to je prostě jen řev… A stejně tak mě irituje ta výrazná nadřazenost čoklů nad všemi ostatními zvířaty a taky to, jak se o psovi mluví furt jenom jako o úžasném a skvělém pomocníku, případně jako o oběti týrání, ale vůbec se nemluví o problému štěkání a rušení a otravování života všech okolo… nejhorší je, že nejenže je těch čoklů u nás strašně moc, ale hlavně jsou úplně všude, takže člověk ani nemá žádnou možnost výběru, když nechce být rušen psím štěkotem. A bydlet na samotě taky není pro každého – ať už z finančních, nebo třeba zdravotních důvodů. Tak co s tím?