To je ovšem celé nesmysl.

1. v bytech nedochází ke spotřebě tepla. Dochází ke ztrátě tepla prostupem obálkou budovy a infiltrací.
2. je objektivní neovlivnitelnou vlastností bytů, že vzhledem ke své poloze v domě jsou různě postiženy vlastnostmi obálky budovy. Obálka budovy není součástí bytu a vlastník bytu do ní nesmí zasahovat a nemůže tedy ani nijak ovlivnit její vlastnosti. Je objektivní vlastností, že byty „vnitřní“ stýkají se s obálkou budovy na ploše odpovídající cca polovině podlahové plochy. Byty „okrajové“ pak plochou o něco větší, než je plocha podlahová, byty „podstřešní vnitřní“ plochou odpovídající asi jedenapůlnásobku plochy podlahové, byty „podstřešní okrajové“ pak asi plochou odpovídající přibližně dvojnásobku plochy podlahové.

Je tedy zjevné, že byty jsou nerovnoměrně postiženy nedokonalou izolací společné obálky a tedy některé slouží jako izolace jiným (a šetří jim náklady na izolaci). Proto jsou nařízeny ony „polohové“ koeficienty. Problém je v tom, že se málokdo obtěžuje s jejich výpočtem.

Krom toho, úspory se většinou dosahují právě jejich chybným nastavením. Tedy tím, že se náklady na stejnou tepelnou pohodu bytům, které jsou obálkou postiženy nejvíce, zvýší až na dvojnásobek. Jsou tedy motivovány k úsporám i za cenu nedodržování vyhláškou stanovených parametrů vytápění.

Vedle toho, některé byty mají pokryto až 30% tepelných ztrát „trubkovými radiátory“, jak to nazývá lake, a jiné nikoli.