Na tom není vůbec nic protizákonného. Když se v SVJ (a nejen v SVJ)všichni dohodnou, že se náklady za teplo (ÚT) rozúčtují podle toho, zda prší, nebo svítí slunce, pak je to zcela v souladu se záměrem zákona č. 406/2000 Sb. a rovněž se zněním zákona č. 67/2013 Sb., pokud bude schválena jeho novelizace ve znění navrženém vládou ČR:

„§ 6 Rozúčtování nákladů na dodávku tepla a teplé vody (1) Náklady na dodávku tepla se rozúčtují vždy z náměrů měřičů tepelné energie nebo indikátorů vytápění a náklady na společnou přípravu teplé vody v domě z náměrů vodoměrů, na základě ujednání poskytovatele služeb se všemi nájemci v domě, u družstevních bytů na základě ujednání družstva se všemi nájemci v domě, kteří jsou zároveň členy družstva, u společenství ujednáním všech vlastníků jednotek. Změna způsobu rozúčtování nákladů na dodávku tepla a společnou přípravu teplé vody v domě je možná vždy až po skončení zúčtovacího období.

Jinými slovy – „měřáky“ mít musíte, ale nemusíte se jimi řídit. Protože všichni se podle zákona musí dohodnout, jak se náklady na ÚT rozúčtují. To jest – musí taky určit, koli % z nákladů ÚT bude činit základní složka a kolik spotřební složka. No a když se všichni shodnou (určí), že základní složka je rovna stem %, přičemž základní složka se rozděluje podle započitatelné plochy a nic takovéto dohodě nebrání, pak je přece zřejmé, že se celé náklady rozúčtují podle započitatelné plochy.

Alespoň vidíte, jak nepromyšleně a neprovázaně se u nás připravují a schvalují zákony!