Věc už řešil Ústavní soud i Nejvyšší soud. Zde se o tom psalo, včetně citátů z judikatury. Viz štítek „přehlasovaný vlastník“.

Shromáždění zpravidla nemůžete „oslovit“ tak,jak byste si představoval: že vstanete a začnete něco dlouze rozebírat. V tom okamžiku Vám řídící může odebrat slovo.

Shromáždění tvoří všichni vlastníci jednotek. Chcete-li jim všem něco sdělit, můžete to pohodlně učinit například písemně.

Jiná věc je pokud požadujete aby shromáždění rozhodlo hlasováním o Vašem návrhu. Soudy srozumitelně vysvětlily, že chcete-li, aby věc byla zařazena na pořad jednání, musíte návrh usnesení odevzdat tomu, kdo bude svolávat shromáždění, a požádat o zařazení na program nejbližší schůze shromáždění. A musíte tak učinit v dostatečném předstihu, aby Váš návrh mohl být zařazen do programu a aby členové SVJ měli možnost se s nárhem a podklady seznámit.

Neučiníte-li toto, může být záležitost neuvedená v pozvánce odhlasována jedině jsou-li přítomni všichni a všichni také s projednáním souhlasí.

Vlastník, kterému je upřeno právo předložit svůj návrh shromáždění k rozhodnutí, je považován za přehlasovaného vlastníka. Může se tedy ihned obrátit na soud. To platí ve všech těchto případech:

• věc nebyla svolavatelem zařazena na program jednání, přestože navrhovatel o to požádal v dostatečném předstihu,
• shromáždění neprojednalo věc, řádně zařazenou do programu,
• shromáždění odmítlo o věci hlasovat,
• shromáždění bylo v daném okamžiku neusnášeníschopné,
• shromáždění bylo skončeno před projednáním věci.

Rozhodnutí soudu může být pro Vás příznivější, máte-li Váš návrh řádně podložen a odůvodněn. Je to sice zdlouhavé řešení, ale lepší než dohadovat se do nekonečna s hlupáky na shromáždění.

lake