Dobrý den,
bohužel, minimálně do prvního judikátu ve věci SVJ dle ZoVB vers. SVJ dle NOZ bude velmi těžké sehnat právníka, který bude sdílet názor, že SVJ(2000) není po 1.1.2014 to samé, co SVJ 2012. Souhlasím s Lakem, že jejich právní argumenty jsou prachmizerné, ale nic to nemění na faktu, že právníka, který má odlišný názor prakticky nelze sehnat.
Právě jsem se rozloučila v pořadí s třetím právníkem, kterého jsem svými názory téměř urazila Zde jeho stanovisko:

Jak jsem již uváděl v minulé odpovědi, nesprávně směšujete dvě otázky, a) věcněprávní a b) společenstevní. Z pohledu věcněprávního (vlastnické právo k jednotkám) máte pravdu v tom, že existují dva typy jednotek (podle ZoBV a podle NOZ) s odlišným režimem (byť v konečném důsledku jde o rozlišení spíše formální, když dle ZoVB sice existovaly jako samostatné nemovitosti jednotky a podíly na budově, příp. pozemku, spoluvlastnické podíly však nebyly samostatně převoditelné a fakticky tak souvisely s jednotkou tak úzce, jakoby téměř byly její součástí). Naproti tomu v otázce společenstevní je třeba přijmout fakt, že po nabytí účinnosti NOZ právně neexistuje rozdílný režim pro SVJ podle ZoVB a pro SVJ podle NOZ (stejně jako neexistuje rozdílný režim pro akciové společnosti apod. Všechna SVJ mají tedy stejný režim, a to režim podřízený NOZ (viz § 3041 odst. 1 NOZ). V žádném případě tedy není pravda, že bude docházet k nějaké změně SVJ podle ZoVB na SVJ podle NOZ, nebo že by tato změna měla být dokonce schvalována shromážděním vlastníků. Naproti tomu je pravdou, že pokud by se všichni vlastníci jednotek dohodli, bylo by možno změnit prohlášení vlastníka tak, aby byly jednotky původně vymezené podle ZoVB vymezeny nově podle NOZ (k tomu by skutečně bylo zapotřebí souhlasu všech vlastníků jednotek).

Rozhodně s Vámi nemohu souhlasit v závěru o rozdílné právní způsobilosti SVJ podle obou zákonů, právě naopak! Způsobilost je v obou případech stejná (bez ohledu na drobné odchylky ve formulacích obou předpisů). Porovnejte si § 1194, 1195 a 1196 NOZ s § 9 ZoVB. Skutečně tam není významový rozdíl, z něhož by bylo možno dovozovat rozdílnou způsobilost SVJ.

Obávám se, že závěry, které vyvozujete ze změny vymezení jednotky podle NOZ oproti ZoVB nejsou úplně správné, resp. nesprávně kladete důraz na podružné detaily. Jednotka podle ZoVB i NOZ je z právního pohledu samostatnou nemovitostí, jde ale o čistě právní konstrukt, v praxi pochopitelně jednotka ani v jednom režimu neexistuje nezávisle na budově, v níž se nachází. Z tohoto titulu má prakticky jakékoli rozhodování o budově ve větší či menší míře dopady i na jednotku (zde je vlastník podle míry závažnosti těchto dopadů více či méně chráněn před rozhodnutími proti jeho vůli), stejně jako má jakékoli rozhodování o jednotce dopady i na budovu (např. se prostě nemůžete sama rozhodnout svoji jednotku odstranit, měnit postavení nosných či obvodových zdí apod., fyzicky to prostě není možné a v tom jste zkrátka omezena z titulu existence bytového spoluvlastnictví). Proto mohou mít pochopitelně některá rozhodnutí SVJ dopad i přímo na vlastníka jednotky, stejně jako některá rozhodnutí může vlastník jednotky učinit pouze se souhlasem SVJ. Tento režim se zahrnutím spoluvlastnických podílů jako součásti jednotky de facto nemění.
Režim změny stanov jste měly upraven v dosavadních stanovách. Nebylo-li to v nich výslovně uvedeno, není k jejich změně potřeba souhlasu všech členů. V případě změny Vašich stanov potom nedošlo k udělení nových pravomocí SVJ na úkor vlastníka jednotky nad rámec zákonem připuštěného (resp. vyžadovaného) rozsahu. V tomto smyslu byly případné změny povinné.

Stejně tak není správný Váš závěr o tom, že rozhodování podle § 11 odst. 1 ZoVB není rozhodováním v rámci SVJ. Bohužel zcela nerozumím Vaší argumentaci, takže nejsem schopen s ní relevantně polemizovat, moje stanovisko však jednoznačně vyplývá ze znění celého § 11 ZoVB. Pokud si jej pozorně pročtete, zjistíte, že řeší rozhodování SVJ (včetně odst. 5). SVJ zde nerozhoduje o změně, či technickém zhodnocení cizí stavby, ale o změně či technickém zhodnocení budovy, pro niž vzniklo.

Rád s Vámi budu polemizovat nad Vašimi neortodoxními názory, které, jak sama píšete, jsou v rozporu s tím, co hlásá většina právníků (dle mého názoru prakticky všichni). Je však třeba vzít v potaz, že tato polemika zabere určitý čas, který je pochopitelně třeba zaplatit. Naše původní dohoda zahrnovala paušální částku 7.000,- Kč za posouzení stanov, což bylo vyčerpáno e-mailem ze dne 29. 10. 2014. Veškeré další činnosti potom budou zcela dle dohody účtovány hodinovou sazbou 2.800,- Kč, a to i za situace, kdybyste třeba nebyla s výsledkem po věcné stránce spokojena. Prosím o potvrzení, že jste s tímto stavem srozuměna, abychom mohli férově pokračovat v naší debatě.
Obávám se, že kolegu, který by s Vámi dokázal u soudu dosáhnout vyslovení neplatnosti stanov nenajdete a upřímně řečeno je mi předem líto toho, kdo by se o to snad pokusil.

Sláva, mohu si férově podebatovat za 2.800,-Kč + DPH .

Víte prosím někdo o právníkovi, který má jiný názor než mí 3 předešlí právníci? Někde jsem zde četla, že jsou již stanovy, které již soudně někdo napadl. Věděl by někdo z návštěvníků těchto stránek, jaký právník takovou žalobu podával?
Všem předem děkuji.
Magda