Vámi citovaná část § 1208 NOZ je jen ukázkou nedomyšlenosti NOZ v části o bytovém spoluvlastnictví. Profesor Eliáš je zkrátka odtržen od reálného života. Jak už jsem poznamenal: svěřovat do rukou shromáždění rozhodování o zálohách na služby – to musel vymyslet úplný neprakta, který neví nic o reálném světě.

V normálním životě se nestane, aby dodavatel tepla, elektřiny, plynu či vody se s odběratelem (SVJ) nějak dohadoval o výši záloh!!! Dodavatelé prostě při vyúčtování pošlou předpis záloh na příští období: a plať, bez diskusí. Nedomlouvají se o tom s odběratelem, nenechávají to schvalovat někde „nahoře“. SVJ musí ty předepsané zálohy rozdělit na jednotlivé vlastníky. Proč by k tomu mělo pokaždé svolávat shromáždění? Co by k tomu vlastníci jednotek na shromáždění vydumali?

Naštěstí pro služby platí zákon č. 67/2013 Sb., který řeší zálohy na služby ve svém ustanovení § 4. A řeší to jinak než NOZ v § 1208. V právu platí, že lex specialis má přednost před lex generalis. Takže se použije § 4 zákona č. 67/2013 Sb.

Podle zákona č.67/2013 Sb. je na prvním místě dohoda mezi poskytovatelem služby a příjemcem. Není-li dohoda, rozhodne shromáždění (v SVJ(2012) podle § 1208). Nerozhodne-li shromáždění, dostane odběratel služby natvrdo předepsány „měsíční zálohy za jednotlivé služby jako měsíční podíl z předpokládaných ročních nákladů na služby z uplynulého roku, nebo podle posledního zúčtovacího období, anebo z nákladů odvozených z předpokládaných cen běžného roku.“

To platí není-li ve stanovách SVJ uvedeno něco odlišného. Je-li ve stanovách cosi nerozumného o zálohách, je nejvyšší čas uvažovat o změně stanov.

lake