Pane profesore Telci,

i já si dovoluji poděkovat Vám za účast na tomto portálu. Předem se omlouvám: tón zdejších diskusí je hodně vzdálen kultivovaným a uhlazeným akademickým debatám, ale to je vskutku jen proto, že jsme jako praktici unaveni a otráveni tím, že po paskvilu 72/1994 Sb. přišel paskvil 89/2012 Sb..

Jsme tedy znovu v bodě nula, jako v roce 2000, po definování SVJ jako právnické osoby zákonem č. 103/2000 Sb.. A musíme se těmi nedodělky a nejednoznačnými ustanoveními nové právní úpravy prokousávat metodou pokus-omyl.

A každý ten pokus a každý omyl nás (u soudu) bude stát peníze, nervy a kus života. Jen kvůli nekoncepčnosti a neschopnosti tvůrců zákona a českých zákonodárců.

Mimochodem: pokud se Vám má slova snad zdají příkrá, přečtěte si laskavě o tom, jakým tempem byly od roku 1994 překonávány nedodělky a chyby zákona o vlastnictví bytů pomocí judikatorní praxe a výkladu. Napsal jsem o tom zde: Řešení chyb v nObčZ 1.

Ten přehled neschopnosti státu zajistit stabilní právní prostředí třem milionům svých občanů vydá za tisíc slov. 

A dnes jsme opět kdesi v bodě nula, ale v horším postavení: od roku 2012 sleduji a komentuji totální hromadné selhání publikujících českých právníků, a jejich neschopnost rozpoznat faktickou právní existenci dvou odlišných typů SVJ.

S úctou,

lake