Zde jde o starší diskusi (z r. 2008). Její obsah však ukazuje, jaké popletené názory se objevují ohledně refundace podle ObčZ. Nepodložená tvrzení odmítající jakýkoliv nárok na refundaci se dokola opakují i v novějších diskusích.

Autor úvodního dotazu se zamotal do nesprávných rad svého advokáta a nejspíš se připravil o zákonnou možnost požadovat příspěvek na svá dříve vyměněná okna. Žádný z diskutujících mu v jeho věci neposkytl použitelnou radu.

Tazatel napsal: "Advokát tvrdí, že podle jakýchsi výkladů a nenapadnutelných zvyklostí jsou okna společnými částmi budovy, ať je napsáno na katastru cokoliv."
Nesprávná rada advokáta - neználka. Rozhodující je pouze obsah Prohlášení vlastníka budovy, případně pozdější dohoda všech spoluvlastníků. Jestliže zde byla dotace od města určená konkrétně na okna vlastníků, nárok z bezdůvodného obohacení může vůči SVJ (nebo vůči ostatním vlastníkům) uplatnit i ten, kdo svá okna vyměnil dříve (§ 451 a násl. ObčZ).

Tazatel napsal: " Jedinou možnost mám žalobu pro neoprávněné obohacení, ovšem to bylo promlčené již při výměně ostatních oken."
Nesprávná rada advokáta - neználka. Nebyl seznámen s konstantní judikaturou. Nárok na plnění z bezdůvodného obohacení vznikl tazateli až v okamžiku, kdy došlo k výměně ostatních oken v domě. Teprve od tohoto okamžiku počala běžet dvouletá promlčecí doba. Čas kdy tazatel vyměnil svá okna je pro běh promlčecí doby bezvýznamný; přihlédne se k němu pouze pro určení výše refundace.

Pro úplnost dodávám, že pokud by nedošlo k výměně ostatních oken domu, právo na plnění z bezdůvodného obohacení by tazateli rovněž vzniklo, ovšem až okamžikem ukončení jeho spoluvlastnického vztahu (např. prodejem či darováním jednotky).

K domácí četbě doporučuji tyto rozsudky Nejvyššího soudu:
22 Cdo 599/99
22 Cdo 1870/2007
22 Cdo 5330/2008
28 Cdo 3316/2009

lake