Pan JUDr. Petr Bezouška zde položil (již mimo téma) řečnickou otázku: „Jak často dávají vlastníci své jednotky do zástavy ve prospěch SVJ?“
Autor zákona i zákonodárce si zjevně tuto zbytečnou otázku nekladli a v NOZ neopomenuli výslovně upravit právě tento případ:
| 89/2012 Sb. § 1208 Do působnosti shromáždění patří (…) g) udělování předchozího souhlasu (…) k uzavření smlouvy o zřízení zástavního práva k jednotce, pokud dotčený vlastník jednotky v písemné formě s uzavřením zástavní smlouvy souhlasil. |
Z uvedeného je zřejmé, že zákonodárce právě s takovou situací vědomě počítal. Při postupu podle § 1208 se vlastník jednotky stane zástavním dlužníkem, SVJ bude zástavním věřitelem a zástavní právo k jednotce bude zapsáno do veřejného seznamu.
A už jsme u § 1888: dluh zajištěný zástavou může přejít na nabyvatele jednotky právě podle § 1888 a SVJ má zákonnou povinnost potvrdit výši zůstatku dluhu podle § 1186. Pro případ, že si převodce a nabyvatel sjednali mezi sebou přechod/převod jiných dluhů souvisejících se správou (nezajištěných zástvním právem), SVJ vydá potvrzení i o osudu těchto dluhů, viz můj podrobný rozbor Potvrzení podle § 1186 NOZ.
Pane Bezouško, jistě nepopřete, že to do sebe zapadá, vše vzájemně logicky navazuje: § 1208, 1888, 1186. Není zde žádná „mezera“, žádné údajné opomenutí zákonodárce, na němž jste vystavěl Váš extenzivní výklad o údajném „automatickém přechodu dluhů“.
Váš názor má všechny znaky svévolného výkladu práva, který nerespektuje ani běžné výkladové postupy, ani ústavní principy (zejména princip „in dubio pro libertate“), ani znění zákona samotného, ani úmysl zákonodárce vyjádřený v důvodové zprávě.
Konstatuji tedy, že názor o přechodu dluhů, vyjádřený ve Vaší publikaci, se Vám obhájit nepodařilo. Na závěr Vám děkuji za účast ve zdejší diskusi.
lake
Poslední komentáře