Vážený pane „Lake“, podsouváte mi něco, co jsem nenapsal a tvrdíte – cituji: „Ale v úvahu samozřejmě připadají pouze ty dluhy, které si mezi sebou smluvně sjednali prodávající a kupující“. Nevím, z čeho tak usuzujete. Zákon ukládá věřiteli (SVJ) povinnost vydat vždy písemné potvrzení o dluzích, které na nabyvatele přejdou, případně o tom, že žádné nepřejdou. V úvahu tedy připadají ty dluhy, které budou uvedeny v onom písemném potvrzení. Pokud je kupující neuhradí, pak se jich bude věřitel domáhat na prodávajícím. Máte tedy pravdu v tom, že si bude muset prodávající s kupujícím tuto otázku právně ošetřit, ale neznamená to, že dluh v rozsahu uvedeném v potvrzení vydaném SVJ nepřechází, pokud to nebude v kupní smlouvě uvedeno.
Přečtěte si prosím něco o pravidlech korektní diskuse. Já se s Vámi nechci přít, píši tady svůj názor ve snaze přispět. Jak jsem uvedl, nejsem právník a nejsem neomylný. Nemám žádný patent na rozum. Zcela respektuji Váše právo na vlastní názor. S ohledem na to, jak razantně své názory prosazujete i na četnost Vašich příspěvků se stáváte určitou neformální autoritou tohoto portálu a s tím je spojena i určitá odpovědnost, která je však schována za smyšlené jméno.
Poslední komentáře