Pane myki, děkuji za zveřejnění názorů Vašeho právníka, kterému tímto děkuji za zajímavý příspěvek.

Váš právník ovšem nemá pravdu. Bytové spoluvlastnictví, upravené v NOZ (§ 1158 a následující) se týká pouze právních vztahů, vzniklých od 1. ledna 2014. Je to v NOZ výslovně uvedeno a právnické osoby SVJ(2012) jsou tam definovány jednoznačně: jsou to pouze ty, které vznikají v době účinnosti NOZ. Pročpak Váš právník nedovede citovat příslušnou část NOZ, která by pro vztahy v SVJ(2000) zaváděla právní úpravu podle bytového vlastnictví v NOZ? Inu proto, že taková část v NOZ není a on to ví, je-li právník.

Ale mohu se mýlit – nechť tedy laskavě cituje příslušné přechodové ustanovení NOZ, které by mu dávalo za pravdu. Rád se zde veřejně omluvím, pokud ten citát uvede.

Pan Právník jaksi ignoruje skutečnost, že veškeré právní vztahy vzniklé v bytovém vlastnictví do 31.12.2013 se i nadále posuzují podle dosavadních právních předpisů. Je to v NOZ výslovně uvedeno, viz § 3028: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-89….

Vážený pane právníku,
nyní se budu věnovat skutečnosti, že ustanovení o spoluvlastnictví v NOZ jsou lex generalis, kdežto ustanovení o bytovém spoluvlastnictví jsou lex specialis. Měla by se tedy použít speciální právní úprava (pokud bychom připustili, že platí pro SVJ(2000), což ovšem splněno není). Ovšem neměl byste zapomenout, že z této speciální právní úpravy existují dvě výslovně stanovené zákonné výjimky, které se týkají právě našeho případu – hlasování na shromáždění SVJ(2012). Cituji:

Jistě Vám istě nemusím objasňovat obsah této právní normy: k hlasování se použije nadpoloviční většina všech pouze v případech, které zákon či stanovy SVJ neupravují jinak. V případech hlasování o podstatné změně společných částí se tedy toto kvorum nepoužije, nýbrž se použije obecná úprava obsažená v § 1129 zákona.

A tato obecná úprava rozhodování o podstatné změně společné věci je srozumitelná, racionální a souladná s ústavou: ke schválení podstatného zásahu do vlastnictví je třeba vyšší kvorum než k nepodstatnému rozhodování o pouhých opravách či údržbě.

Takže se použije ustanovení § 1129 zákona, jak už jsem napsal, neboť speciální část NOZ o bytovém spoluvlastnictví o této věci mlčí. A pouhé mlčení zákonodárce nemůže překonat kogentní ustanovení zákona, že ano, pane právníku? Jistě jste ve škole měl i přednášky z ústavního práva, takže tomu jistě rozumíte.
-------------------------------------------------------------------------------

• A ještě dodatek k samostudiu: Výklad s použitím argumentu racionálního zákonodárce
Zákonodárce jistě nemínil, aby tato část zákona byla neurčitá, nejednoznačná, nedej bože nesrozumitelná! Kdyby racionální zákonodárce chtěl stanovit, že hlasování pouhou nadpoloviční většinou podle § 1206 se má použít i v případě rozhodování v SVJ(2012) o podstatné změně majetku vlastníků, formuloval by příslušné ustanovení NOZ bezpochyby jinak – takto:

Takovéto znění § 1206 ovšemže NOZ neobsahuje! Kdyby tomu tak bylo, nepochybně by to znamenalo, že pravdu máte Vy. A já bych se Vám hned omluvil za to, že Vás zdržuji. Ale takto zákon nezní. Naopak – zákonodárce výslovně uvedl, že ustanovení § 1206 o hlasování se nepoužije, jestliže zákon (v kterékoliv své části) stanoví pro spoluvlastnické rozhodováni něco jiného. Takže – pravdu mám já.

K argumentu racionálního zákonodárce si jistě vyhledáte příslušné části nálezů Ústavního soudu: ten používá tento argument rád a často. Jde totiž o argumentum velice průkazné a těžko napadnutelné (pokud ovšem nehodláte vyjít z premisy, že NOZ je dílem NERACIONÁLNÍHO zákonodárce).
-------------------------------------------------------------------------------

Budu Vám vděčný, pane právníku, jestliže se vyjádříte k mým argumentům. A prosím nezapomeňte na citáty z NOZ na doložení Vašich (pro mne překvapivých a zatím nepodložených) názorů.

lake