Odstoupení člena 0 nastalo podle vašich stanov. Nerozumím co řešíte, přečtěte si prostě stanovy. Podle vzorových je to takto: Odstupující člen výboru musel své odstoupení písemně oznámit výboru. Jeho funkce skončila dnem, kdy výbor odstoupení na své schůzi projednal, nejpozději však uplynutím 30 dnů ode dne doručení oznámení o odstoupení. Oznámení o odstoupení a/nebo zápis z jednání výboru jsou dokumenty, které výbor předává rejstříkovému soudu zároveň s žádostí o výmaz člena výboru z rejstříku.
Pokud se tyto dokumenty nepodaří dohledat, prostě člena výboru č.
0 odvoláte na shromáždění, pokud to stanovy SVJ připouštějí. Už si je
konečně přečtěte.
--------------------------------------------------------------------------------------------
K Vaší otázce na „elegantnější řešení“: Ano, existuje elegantnější řešení. Prostě zvolíte člena 5 zároveň s členy 3 a 4. Zapsáni do rejstříku budou všichni tři zároveň. Nevidím nic co by vám v tom bránilo. Snad nechcete zapisovat složení statutárního orgánu nadvakrát a platit státu dvojnásobek? Nechápu Vaše úvahy.
Další elegantní řešení je obsaženo v ustanovení NOZ o spolku:
| 89/2012 Sb. § 246 (2) Neurčí-li stanovy jinak, mohou členové volených orgánů spolku, jejichž počet neklesl pod polovinu, kooptovat náhradní členy do nejbližšího zasedání orgánu příslušného k volbě. |
Zvolení členové 3 a 4 mohou tedy na schůzi výboru kooptovat náhradního člena č. 5.
Bohužel autoři českých zákonů ani čeští zákonodárci nebyli schopni vytvořit srozumitelnou právní normu: není známo, zda „náhradní člen“ podle § 246 je plnohodnotným členem stautárního orgánu a zda jej soud zapíše do rejstříku pouze na základě předložení jeho souhlasu a zápisu ze schůze výboru, na které byl členy výboru do funkce kooptován.
Kdyby mi řemeslník vytvořil takový paskvil, jaký nám dodali zákonodárci v podobě ZoVB a NOZ, nezaplatil bych mu. Bohužel ani tvůrci zákonů, ani zákonodárci nejsou nikomu za nic odpovědní. Podle toho to v tomto státě také vypadá.
lake
Poslední komentáře