Pane §,
Vy zde plácáte bludy, které jste si sám vymyslel. Nenapsal jsem ani slovo o
„hrazení jakékoliv platby v budoucnu“. Zde se diskutuje pouze
o hrazení řádně odsouhlasených záloh na správu domu podle § 15 odst.
2 ZoVB. Přečtěte si úvodní příspěvek a nefantazírujte.
A je zřejmé, že netušíte o čem je řeč. Tazatel souhlasil s úhradou záloh, a to konkludentně – tím, že začal zálohy skládat. Tím, že poslušně hradí zálohy v požadované výši, potvrzuje každý měsíc, že mezi ním a SVJ došlo k ujednání o době, rozsahu a obsahu budoucího plnění. Cituji z rozsudku Nejvyššího soudu 33 Cdo 1079/99:
| Podle ust. § 498 obč. zák., (…) platí, že na to, co bylo dáno před uzavřením smlouvy některým účastníkem, hledí se jako na zálohu. Znamená to, že pokud před uzavřením smlouvy poskytne jedna strana něco, co má být předmětem jejího budoucího závazku ze smlouvy, je stanovena vyvratitelná domněnka, že v pochybnostech se plnění poskytnuté mezi účastníky před uzavřením smlouvy, ze které má závazek k plnění teprve vzniknout, považuje za zálohu, tj. za splátku na smluvené budoucí plnění. |
Takže je zde smluvené budoucí plnění. Chce-li pan Zdenek tuto zákonnou domněnku vyvrátit, musí nyní on sám tvrdit a prokazovat, že je tomu jinak (např. že odpadl důvod, pro který byla záloha skládána). Důkazní břemeno nyní leží pouze na něm, Vy experte. Výbor nikomu nic prokazovat nemusí.
| 40/1964 Sb. § 497 Každý z účastníků si může vymínit odstoupení od smlouvy a sjednat pro ten případ odstupné. Kdo smlouvu splní alespoň zčásti (…), nemůže již od smlouvy odstoupit (…). |
Takže kdo dobrovolně začal plnit (skládat zálohy), je na tom stejně, jako kdyby podepsal písemnou smlouvu. Plnění z uzavřené smlouvy je možno vymáhat soudně, samozřejmě že i kdykoliv v budoucnu.
Pane §, buďte tak laskav: pište jen o věcech, o kterých něco víte.
lake
Poslední komentáře