Pane Kruppe, ptáte se „… jak by měly výbory postupovat, když si berou úvěr“.

Nerozumím. Nevím, proč do toho mícháte úvěr. Splácení jistiny úvěru není nákladem na správu domu. Peníze z banky napřed do SVJ přitekly zvenčí. SVJ je pouze vrací bance zpět, nedostává se tedy vůbec „do minusu“ a proto zde není žádný náklad, který by bylo oprávněno vymáhat na vlastnících.

Je zde samozřejmě navíc náklad na vyřízení úvěru, vedení úvěrového účtu a úroky bance. To nejsou náklady na správu domu. To jsou náklady spojené s tím, že SVJ si hraje na bohatého strýčka a poskytuje dlužníkům bezdůvodně odklad platby. Jde o nadstandardní finanční službu, kterou poskytlo SVJ jednotlivým osobám. Tyto osoby jsou povinny uhradit náklad na tuto službu. Rozúčtování služeb viz § 11 odst. 4 ZoVB.

Líčíte situaci, jako by normální lidské bytosti najednou totálně zhlouply, jakmile se stanou členy výboru. Každý český Honza přece ví, jak se zachovat v soukromí, když mu někdo dluží 100000 Kč. Vymáhá od dlužníka dlužnou částku, třebas i soudně. A najednou tentýž český Honza – předseda výboru – neví jak se zachovat, když někdo dluží 100000 Kč společenství?

Jaký je v tom rozdíl? Vůbec žádný. Co předsedovi brání ve vymáhání dluhu na dlužníkovi? Vůbec nic. Dokonce ani nemusí platit právníka ze svého, vždyť stranou sporu je SVJ – právnická osoba. Tak co tedy členům výboru brání chovat se normálně jako myslící lidské bytosti, s běžnou předvídavostí a opatrností?
----------------------------------------------------------------------------------

• Co má výbor dělat už jsem napsal třikrát:
Má uzavřít písemné smlouvy s dlužníky. To je přece úplně normální postup, který napadne každého. Nikdo, kdo má alespoň špetku rozumu, nenechá přece dlužníka splácet deset či dvacet let beze smlouvy. Součástí smlouvy má být ujednání, že celý zbytek dluhu je splatný okamžitě po tom, co vlastník svou jednotku převede na jiného.

lake