Ještě přidám vzájemné porovnání dvou textů: tvrzení senátu Ústavního soudu (II. ÚS 2973/09) a skutečný text ustanovení § 4 zákona č. 72/1994 o vlastnictví bytů. Porovnejte sami – a ani nemusíte mít titul JUDr, docent či profesor, abyste poznali kde senát Ústavního soudu pochybil.
• Skutečné znění § 4 ZoVB zní takto:
| „§ 4 Prohlášení vlastníka budovy (1) Vlastník budovy svým prohlášením (dále jen „prohlášení“) určuje prostorově vymezené části budovy, které se za podmínek stanovených tímto zákonem a v souladu se stavebním určením stanou jednotkami [§ 2 písm. h)] a společnými částmi domu [§ 2 písm. g)]. Prohlášení musí mít písemnou formu.“ |
• A nyní tvrzení senátu ÚS ve složení Balík, Lastovecká, Nykodým:
| „… Nelze tudíž považovat za ústavně nekonformní závěr, že by ústavní předpisy samy o sobě vylučovaly, aby společenství vlastníků bytových jednotek nemohlo, prostřednictvím rozhodnutí svého orgánu o změně prohlášení vlastníka budovy ve smyslu § 4 uvedeného zákona, rozšířit společné části domu o části, které se nacházejí ve výlučném vlastnictví jednotlivých vlastníků, to ovšem za předpokladu, že zákonem jsou garantovány dostatečně účinné prostředky ochrany vlastníků bytových jednotek před jednáním ostatních v této věci.“ |
Je to tedy jasné: Balík, Lastovecká a Nykodým si spletli vlastníka domu se společenstvím vlastníků jednotek. A toto jsou soudci Ústavního soudu…
Samozřejmě je protiústavní i „objev“ soudce Balíka, že co ústavní předpisy „samy o sobě nevylučují“, to je možno provádět v soukromoprávní sféře bez omezení. Například ústavní předpisy samy o sobě výslovně nevylučují, abych píchl soudce Balíka hřebíkem do zadku. Přesto však by soudce Balík jistě velmi rychle nalezl v právních předpisech zdůvodnění, proč takové konání by bylo jednoznačně protiprávní.
Soudce Balík selhal jako soudce. Ač je soudcem Ústavního soudu, nezná Ústavu ani Listinu základních práv a svobod, která je součástí ústavního pořádku České republiky. Právo vlastnit majetek patří mezi základní lidská práva. Senát sice označil vyvlastnění složitým názvem „právo rozšířit společné části domu o části, které se nacházejí ve výlučném vlastnictví jednotlivých vlastníků“, ale nic jiného než násilné vyvlastnění to není. Oba dva základní ústavní předpisy vylučují vyvlastnění majetku z jiných než v zákoně výslovně uvedených důvodů:
| Listina základních práv a svobod (ústavní zákon č. 2/1993 Sb.) Článek 4 (1) Povinnosti mohou být ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod. (2) Meze základních práv a svobod mohou být za podmínek stanovených Listinou základních práv a svobod (dále jen „Listina“) upraveny pouze zákonem. Článek 11 (1) Každý má právo vlastnit majetek. Vlastnické právo všech vlastníků má stejný zákonný obsah a ochranu. (…) (4) Vyvlastnění nebo nucené omezení vlastnického práva je možné ve veřejném zájmu, a to na základě zákona a za náhradu. http://www.psp.cz/…listina.html |
Ten hřebík nosím stále v kapse, pane Balíku.
lake
Poslední komentáře