Pane chápající, ale to jsou dva úplně rozdílné případy, které nelze zaměňovat. Vaše myšlenkové pochody jsou v naprostém nesouladu s Vaší přezdívkou.

Když kupujete byt, tak ho přece kupujete v nějakém stavu. Jeho stav máte uveden v kupní smlouvě. Pokud jej ve Vašem případě koupí zdevastovaný, tak je logické, že jej koupí za nízkou cenu a musí předpokládat, že na budoucí opravě se bude podílet. Podle mého názoru by však mělo SVJ odhlasovat nikoliv přijetí půjčky od banky, ale spíše mimořádnou zálohu na správu ve výši, která pokryje náklady na opravy.

Pak už záleží jen na zvážení vlastníků, jestli zároveň odhlasují možnost financování půjčkou, kterou přijme společenství ve výši, která představuje zálohu vlastníků, kteří v danou chvíli nemají na složení mimořádné zálohy na účet SVJ peníze. Všichni vlastníci, kteří však úvěru využijí, by měli podepsat standardní smlouvu o půjčce a splácet měsíčně takovou částku, aby pokryla splátku, kterou musí SVJ zaplatit bance.

Můžete namítat, že SVJ není banka, proto by neměla poskytovat půjčky. Jenže v případě, který se zde řeší, je dům v dezolátním stavu, oprava nezbytná a pouze půjčka méně majetným vlastníkům zajistí, že bude oprava provedena – tedy ze strany SVJ se jedná o zajištění správy domu, tedy předmětu jeho existence.

Pan Krupp uvádí naprosto jiný příklad – původní vlastník získal zdarma byt, nabral si zprostředkovaně přes SVJ na opravu úvěr a pak jej prodal ve stavu bytu, resp. domu, po rekonstrukci. Vydělal 3 miliony a úvěr, který si ON zprostředkovaně přes SVJ vzal, má podle Vás splácet nový vlastník?

Zamyslete se, prosím.