Zaslal jsem p. Petře Mirovské argumenty popsané v Lakeho příspěvku odmítající některá tvrzení článku http://www.patria.cz/…ho-roku.html a požádal ji o vyjádření.

P. Petra Mirovská vyhověla mé žádosti, za což jí děkuji a dovolím si zde citovat z její odpovědi:

*"…Přesto se však pokusím alespoň stručně reagovat na argumenty uvedené v diskusním příspěvku, které dle mého názoru na jednu stranu zcela odhlíží od kontextu, jež může dokreslovat nebo i modifikovat doslovný význam slov, ze kterých diskutující vychází při jím prováděném výkladu ustanovení § 3041 NOZ, na druhou stranu směšují významově odlišná ustanovení, jako je tomu např. v případě přechodného ustanovení o statusu právnických osob (§ 3041) a přechodného ustanovení k právům a povinnostem vzniklým z právních vztahů (§ 3028), popř. si přímo odporují.

Dle autora příspěvku dopadá přechodné ustanovení § 3041 pouze na „právnické osoby upravené tímto zákonem“; v případě SVJ tedy na právnickou osobu SVJ(2012). Při tomto závěru – vycházejícím pouze z významu slov daného ustanovení – by však odst. 2 tohoto ustanovení postrádal jakýkoli smysl. SVJ(2012) coby právnické osoby vzniklé podle NOZ budou zakládány stanovami dle NOZ. Ustanovení § 3041 odst. 2 NOZ zcela jistě nebylo myšleno tak, že tato SVJ(2012) mohou přijmout stanovy, která odporují donucujícím (kogentním) ustanovením NOZ a ve lhůtě 3 let je následně přizpůsobit NOZ, což je závěr, který by z výkladu prováděného daným blogerem nutně plynul.

Autor příspěvku na portálu SVJ vychází výlučně ze slovního znění ustanovení § 3041 NOZ a odhlíží od všech ostatních výkladových hledisek. Takto prováděný výklad je třeba posuzovat prizmatem ustanovení § 2 odst. 2 NOZ, ve kterém je stanoven zákaz takového výkladu právního předpisu, který se dovolává významu slov proti jejich smyslu. Smysl daného ustavení jsem se pokusila nastínit v článku „SVJ podle nového občanského zákoníku: 3. díl. Co se starými SVJ od příštího roku?“, kdy podrobnější argumentace by překročila rámec daného formátu.

Stručně lze konstatovat, že ustanovení § 3041 NOZ je založeno na běžném standardu přechodných ustanoveních. Účelem přechodných ustanovení je obecně úprava vztahu nového právního předpisu k dosavadní právní úpravě. Významově se v případě ustanovení § 3041 NOZ jedná o přechodné ustanovení upravující osobní status právnických osob. Dané přechodné ustanovení z povahy věci nedopadá na právnické osoby, které vzniknou až po nabytí účinnosti NOZ a podle NOZ, tedy v daném případě na SVJ(2012). Dané přechodné ustanovení NOZ dopadá na již existující právnické osoby, které jsou upraveny tímto zákonem, přičemž sousloví „upravených tímto zákonem“ má dle mého názoru odlišit právnické osoby upravené v NOZ od právnických osob upravených v jiném zákoně, např. v zákoně o obchodních korporací, který obsahuje speciální přechodná ustanovení. Z hlediska účelu, smyslu i systematického zařazení dané ustanovení dle mého názoru dopadá i na stávající SVJ, tedy SVJ(2000), byť zde není uvedeno jindy používané „dosavadní SVJ se považují za SVJ podle tohoto zákona“, jako je tomu např. v případě ustanovení §§ 3045, 3046 a dalších.

Autor příspěvku nepochybuje o tom, že na právnickou osobu SVJ(2000) budou od 1.1.2014 dopadat obecná ustanovení o právnických osobách v NOZ. Řada těchto obecných ustanovení se koncepčně liší od stávající právní úpravy, která je reflektována ve stanovách stávajících SVJ (např. koncept jednání jménem SVJ dle stávající právní úpravy na rozdíl od jednání za právnickou osobu dle NOZ). Vztah této úpravy k nové právní úpravě je řešen m.j. v ustanovení § 3041, o kterém však autor příspěvku tvrdí, že se na stávající SVJ nepoužije. Dle ustanoveni § 3041 odst. 1 přitom (logicky) veškerá ustanovení stanov, která odporují donucujícím ustanovením NOZ, pozbývají závaznosti dnem nabytí jeho účinnosti, přičemž právnická osoba je povinna přizpůsobit své stanovy nové právní úpravě ve lhůtě 3 let. Nelze pochopitelně vyloučit, že soudní judikatura dospěje v budoucnu k výkladu shodnému s názorem autora příspěvku (stejně jako nelze vyloučit spíše pravděpodobnější opačný soudní výklad), nicméně z procesní opatrnosti bych všem stávajícím SVJ doporučila uzpůsobit své stanovy nové právní úpravě ve stanovené lhůtě. Přes jisté nedostatky lze totiž konstatovat, že nová právní úprava má v mnoha ohledech nesporné výhody, které řada SVJ jistě uvítá (možnost hlasování per rollam, možnost nižšího hlasovacího kvóra pro přijetí usnesení a řada dalších, o kterých bude pojednáno v rámci seriálu na www.patria.cz<http://www.patria.cz>).

Autor příspěvku jako jeden z hlavních argumentů svého výkladu uvádí princip zákazu retroaktivity (tj. zpětné účinnosti) zákona, se kterým lze sice v obecné rovině souhlasit, nicméně v případě NOZ je situace komplikovanější. Onen zákonný imperativ nastolený Ústavním soudem ČR, který autor zmiňuje, totiž NOZ na řadě míst výslovně prolamuje, což je možno ilustrovat na dvou příkladech. V přechodném ustanovení § 3030 NOZ je stanoveno, že „i na práva a povinnosti, která se posuzují podle dosavadních právních předpisů, se použijí ustanovení části první hlavy I“. Jedná se o přímou retroaktivitu prvních čtrnácti ustanovení NOZ, která se bude vztahovat na všechna práva a povinnosti, jež se budou řídit dosavadními právními předpisu. Obdobně je možno poukázat na přechodné ustanovení vztahující se k nájemním smlouvám. Dle ustanovení § 3074 odst. 1 se „nájem řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem“. Nelze konstatovat, že by úprava osobního statusu právnických osob zvolená v přechodných ustanoveních NOZ (na rozdíl od citovaných případů), představovala výjimečnou úpravu odporující ústavním principům.

Konečně, co se týče ustanovení § 3028 odst. 1, na který autor odkazuje, představuje svým významem ustanovení, které se statusu právnických osob netýká. Dle tohoto ustanovení se úpravou v NOZ řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti, tedy á contrario se práva a povinnosti vzniklá do dne nabytí účinnosti NOZ řídí dosavadní právní úpravou. Pro pochopení významu tohoto ustanovení lze uvést následující příklad. V říjnu 2013 se bude konat shromáždění SVJ, na kterém bude přijato usnesení, které se rozhodne přehlasovaný vlastník napadnout soudní žalobou. Zákonná lhůta k podání takové žaloby činí dle stávající právní úpravy 6 měsíců ode dne přijetí rozhodnutí, jinak právo zanikne. Právo přehlasovaného vlastníka požádat soud, aby o záležitosti rozhodl, se řídí dle ustanovení § 3028 odst. 1 dosavadními právními předpisy, tudíž i po nabytí účinnosti NOZ bude moci být žaloba podána ve lhůtě 6 měsíců, přestože NOZ tuto lhůtu zkracuje na 3 měsíce ode dne, kdy se vlastník jednotky o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl.

Jiná situace dle mého názoru nastane v případě, že se shromáždění stávajícího SVJ, tedy SVJ(2000), bude konat v roce 2014, tedy za účinnosti NOZ. V takovém případě právo přehlasovaného vlastníka vznikne až za účinnosti NOZ a bude se řídit právní úpravou v NOZ. Lhůta pro podání žaloby tak bude činit 3 měsíce bez ohledu na to, zda stanovy stávajících SVJ budou zakotvovat lhůtu 6ti měsíců. Na základě přechodného ustanovení § 3041 odst. 2 NOZ veškerá ustanovení stanov, která odporují donucujícím ustanovením NOZ, pozbývají závaznosti. Takovým ustanovením by byla i lhůta 6 měsíců pro podání žaloby, neboť ustanovení § 978 NOZ stanoví, že od ustanovení části třetí NOZ se lze odchýlit ujednáním s účinky vůči třetím osobám, jen připouští-li to zákon. V části třetí NOZ je přitom obsažena celá úprava bytového spoluvlastnictví, v rámci které je obsažena i úprava SVJ. Lhůta 3 měsíců je tak nepochybně kogentní. Z výkladu NOZ prováděného autorem blogu by však plynulo, že přehlasovanému vlastníkovi bude v případě stávajících SVJ, která budou konat shromáždění po nabytí účinnosti NOZ, přesto svědčit lhůta 6 měsíců pro podání žaloby (neboť tato SVJ se budou řídit stávající úpravou zákona o vlastnictví bytů navzdory tomu, že NOZ tento zákon s účinností od 1.1.2014 zrušuje). Jedná se o výklad, který rozhodně nemohu podpořit a přehlasovanému vlastníkovi budu vždy radit, aby žalobu podal ve lhůtě 3 měsíců stanovenou NOZ, pokud se nechce vystavit riziku odmítnutí žaloby.

Rozhodně autorovi blogerského příspěvku svůj názor zveřejněný v daném článku nevnucuji. Tento názor se shoduje s většinovým názorem odborné obce, včetně spoluautorů úpravy bytového spoluvlastnictví v rámci NOZ, a je na čtenářích, jakou váhu přisoudí názoru tohoto anonymního blogera."*