„…Kolektivní odpovědnost a kolektivní vina je u služeb vyloučena…“
Já jsem toho názoru, že stejně pečlivě je nutné rozlišovat zálohy na odebírané služby od vyúčtování těchto služeb. U záloh nemá „kolektivní vina“ kterou zmiňujete – žádný smysl. „Vina“ se uplatní – třeba u teplé vody až aplikací vyhl. 372/2001 kde se dle §1 rozúčtovává náklad na energii a dodávku. Výsledkem je, že kubík vody rozúčtovaný konečným spotřebitelům je vždy dražší o podíl z neměřené spotřeby. A to samé je u studené vody také se rozúčtuje „náklad SVJ“ a nikoli individuální spotřeba vlastníka.
Pokud tedy příkladně JE: kolektivní zadluženost skoro ~3670/BJ (~316,000/(105–19)) je zjevné, než aby si SVJ „půjčovalo u bank“ na překlenutí nedostatečnosti – zálohy na správu zastře do tajemného hávu (kašlajíc na Vaši Resrve-Studi) a stanoví návrh dle §15/2 pouze částkou …a navíc je má po zaplacení za „spotřebované“. Slouží to potom jako finanční polštář právě pro zmetky co neplatí. věta cit. „…Kolektivní odpovědnost a kolektivní vina je u služeb vyloučena…“ je pak jednoznačně volební heslo, protože dá rozum, že z něčeho se to odběratelům zaplatit musí.
Poslední komentáře