Pane Tomáši,

v prosinci minulého roku se tady vedla podobná diskuse. Z ní byste zjistil, že není podstatné, kolik se přispívá v jednotlivých SVJ na m2. Je možné, že v některých domech přispívají na správu ve výši 35 Kč na m2, v jiných 8 Kč a vše je v pořádku.

Záleží na tom, v jaké stavu je dům a co hodlají vlastníci se stávajícím stavem domu podniknout. Výši příspěvků tedy ovlivňují schválené záměry SVJ. Na to se svých členů musíte ptát. A potom už stačí papír, tužka a kalkulačka nebo nějaký tabulkový editor (excel…).

V první fázi si zjistěte roční náklady na běžnou správu SVJ. Ty se opakují, v dalších letech je budete opisovat, případně zvedat s ohledem na inflaci apod.

Patří sem např. poplatky bance, poplatky SIPO, pojištění domu, správní poplatky správci domu, odměny výboru, drobná režie výboru, rezerva na drobné opravy a udržování, rezerva na případné havárie. Celkovou sumu vydělíte celkovou plochou a 12 měsíci a budete mít měsíční příspěvek na běžnou správu na m2.

Potom se zeptejte, jestli chce příslušná většina členů SVJ např. opravit střechu, balkony, zateplit atd. Zjistěte alespoň přibližné ceny, zjistěte u vlastníků, jestli chtějí na tyto akce šetřit nebo si na ně vzít úvěr. Další postup je stejný. Roční odhad „šetření“ nebo „splátek úvěrů“ dáte do rozpočtu, celkovou částku opět vydělíte plochou a počtem měsíců a dostanete měsíční příspěvek dlouhodobé zálohy na m2. Potom už stačí oba příspěvky sečíst a máte podložený měsíční příspěvek na m2. Jeho výše by měla být každoročně schvalována s tím, že nejprve se schvalují plánované akce, potom rozpočet nákladů na ně a až potom výše příspěvků, která vznikla výše popsaným výpočtem (a ne opisováním od jiných).

Popsaný způsob výpočtu předpokládá, že si rozdělujete náklady podle spoluvlastnických podílů na společných částech domu a ne podle dohody o jiném způsobu rozdělování nákladů.

Snažila jsem se to vysvětlit tak, aby to pochopili všichni. Příklady výpočtů jsou uvedeny v časopise Účetnictví v č. 11/1007.

N. Klainová