Nu, při neurčitém znění této části zákona jsou možné různé výklady. I tak se domnívám, že Váš výklad má jednu zásadní a neodstranitelnou chybu: jde o větu
| „To neplatí při nabytí jednotky do vlastnictví (…) vlastníkem.“ |
Přečtěte si to třebas pětkrát: vždyť Váš výklad vůbec nedává smysl. Nabytí věci do vlastnictví vlastníkem této věci – to je již z principu nemožné. Osoba, která nabývá majetek, je vždy nevlastníkem a teprve nabytím vlastnictví (t.j. zápisem do katastru) se stává vlastníkem. Ve všech právních textech i v zákonech je tato osoba označována jako nabyvatel, popř. kupující, či obdarovaný. Nikoliv jako vlastník.
Osoba nabyvatele jednotky je ve Vašem výkladu naprosto bezvýznamná (může jím být kdokoliv). Neexistuje tedy žádný rozumný důvod, proč by jej měl zákonodárce v textu zmiňovat. Kdyby racionální zákonodárce měl na mysli to, co navrhujete Vy, mohl to napsat bez jakékoliv zmínky o tajemném „prvním vlastníkovi“. Váš návrh by se nejspíše formuloval takto:
| 89/2012 Sb. § 1198 odst. 2 (návrh pana Kolemjdoucího) Do veřejného seznamu se nezapíše vlastnické právo k další převedené jednotce, pokud není prokázán vznik společenství vlastníků. To neplatí při prvním převodu jednotky po dosažení podmínek uvedených v odstavci 1. |
Jestliže vyjdeme z předpokladu racionálního zákonodárce, pak musíme připustit, že označení „první vlastník“ musí mít nějaký jiný význam než „první nabyvatel jednotky po splnění tří podmínek“. Racionální zákonodárce by nikdy neoznačil nevlastníka jako vlastníka.
Možnou interpretaci jsem odvodil v úvodním příspěvku: jde o nevlastníka, který dříve (prve) byl vlastníkem tohoto majetku (čili byl jeho „prvním vlastníkem“) a má se znovu vlastníkem stát. Při tomto výkladu má označení „první vlastník“ určitou logiku.
Ale zřejmě nám nezbude než počkat jak to nakonec rozřeší soudy…
lake
Poslední komentáře