Pane Krušino, je zřejmé, že vycházíte ze znění § 2 ZoVB písm. (g):
| „… společnými částmi domu [jsou] části domu určené pro společné užívání, zejména (…) společné antény, (…)“. |
Jde ovšem pouze o demonstrativní (příkladmý) výčet. Skutečnost, že zde je uvedena společná anténa je pro konkrétní SVJ bezvýznamná. Z obsahu zákona nelze nijak odvodit, že by systém satelitního příjmu ve vašem domě byl totožný se „společnou anténou“.
Zásadní překážkou je, že SAT není výslovně zmíněn v Prohlášení vlastníka budovy jako společná část domu ve spoluvlastnictví všech vlastníků jednotek, ani jako společná část domu, která je ve spoluvlastnictví vlastníků pouze některých jednotek (§ 8 odst. 2 ZoVB).
Které části domu jsou společné stanoví pro váš dům výhradně Prohlášení vlastníka budovy, nikoliv zákon. Ze znění Prohlášení je tedy nutno vždy vycházet. V prohlášení možná najdete co je „společná anténa“ a ze kterých částí se skládá. Tím bude věc jasná.
Nezapomeňme také, že ZoVB jako kogentní (povinnou) podmínku pro společnou část domu stanoví jednoznačně:
| „… společnými částmi domu [jsou] části domu určené pro společné užívání (…).“ |
Systém SAT ovšem od počátku nebyl a není určen pro společné užívání. Sám jste napsal, že příjem a rozvod satelitního signálu si pořídili někteří jednotlivci pro svou potřebu, vlastním nákladem. Nikdy se nepokusili o jeho proplacení ze společných prostředků. Toto technické zařízení pro sebe využívá pouze polovina vlastníků jednotek. Kriterium „společného užívání“ tedy není splněno.
Do budoucna lze jednoduše změnit Prohlášení vlastníka (se souhlasem všech, kterých se změna týká) a SAT se tím stane jako celek společnou částí domu. Bez souhlasu každého vlastníka jednotky mu nelze ani vyvlastnit jeho věc, ani mu vnutit cizí věc do podílového vlastnictví.
lake
Poslední komentáře