Já bych s tím neměl žádný problém, kdyby skutečně platilo, že lze vlastnit jen movité věci, pozemky a byty. Jenže lze vlastnit i příslušenství bytu. A to podle judikátu 1 As 2/2004–214 i příslušenství, které není místností:

„Není pochyb o tom, že balkón nelze považovat za místnost či součást souboru místností. Může však být příslušenstvím bytu, jestliže splňuje kritéria § 121 odst. 2 občanského zákoníku, podle něhož jsou příslušenstvím bytu vedlejší místnosti a prostory určené k tomu, aby byly s bytem užívány. Z § 121 odst. 1 občanského zákoníku vyplývá, že příslušenstvím věci jsou věci, které náleží vlastníku věci hlavní a jsou jím určeny k tomu, aby byly s hlavní věcí trvale užívány. Tvoří-li balkón příslušenství bytu, následuje pak z hlediska vlastnických vztahů osud bytu jako věci hlavní.“

( http://kraken.slv.cz/1As2/2004 )

Sice mám k takové argumentaci výhrady, ale když přijmu, že lze vlastnit balkón, nevidím, proč bych nemohl vlastnit třeba jasně vymezený prostor ve sklepní místnosti (zčásti) spolu s věcmi, které jej vymezují. To je celé, jak jsem již říkal a jak dává najevo název vlákna, jde mi o to, v čem je z hlediska možných vlastnických vztahů podstatný rozdíl mezi balkónem a sklepní kójí.

(Mimochodem, prostor samozřejmě není totožný se vzduchem, který jej momentálně vyplňuje – když vlastním byt, také nevlastním molekuly vzduchu, které se v něm momentálně nacházejí – ale to jste jistě myslel jen jako vtip.)