Já tomu rozsudku NS 29 Cdo 3399/2010 a z toho plynoucímu judikátu rozumím tak, že zastoupení vlastníka na shromáždění plnou mocí možné je. Plnou moc vlastníka k zastupování však může mít pouze člen společenství = jiný vlastník nebo spoluvlastník (žádný nájemník či příbuzný, atp. – ti nemají na shromáždění v podstatě co dělat, max. koukat a sedět odděleně jako hosté se souhlasem vlastníků). A chce-li ten člen společenství taky za jiného vlastníka na základě plné moci hlasovat, musí v té plné moci to zmocnění k hlasování být zřetelně uvedeno (je-li uvedeno jen „k zastupování“, pak hlasovat podle plné moci nemůže resp. je neplatné). Samozřejmě, že když výbor to nechce slyšet resp. nechce tomu rozumět (bývá to pravidlem), tak je jedině možnost podat soudu do 6 měsíců návrh na určení neplatnosti usnesení shromáždění podle ustanovení § 11/3 ZOVB. No a když na to výbor předem upozorníte a ten to bude ignorovat, tak SVJ Vám sice zaplatí náklady řízení, ale ty by se pak měly předepsat výboru k náhradě, protože jednání výboru již nelze hodnotit jako neúmyslné a ani pojišťovna to výboru jako škodu neuhradí (je-li výbor proti nesprávným rozhodnutím pojištěn).