Pane Pavle, Vaše stanoviska,jakož i stanoviska Lake, jsou na tomto portálu nepochybně velmi přínosné. Proč však považujete judikát NS č. 29 Cdo 3399/2010 z 23.5.2012 za podivuhodný? Vždyť tento judikát (a další v rozsudku uvedené) konečně po dlouhých letech jasně odpovídá na tolik diskutované, i na tomto portálu, otázky – na které jste i Vy i Lake a jiní nenacházeli zde v minulosti jednoznačné odpovědi. Např, dnes, díky žalobkyni p. Brejchové a právníkovi žalobkyně JUDr. Oehmovi, je již dle tohoto judikátu NS (který shodil ze stolu chybné názory Měst.S Praha i Vrchního soudu) zcela jasné, že např.

• oznámený vlastníkům program shromáždění je „svatý“ a nelze jej bez souhlasu všech vlastníků (málokdy je na shromáždění 100 % vlastníků) měnit resp. doplňovat o výplody některých diskutujících – např. odvolat toho či onoho;
• plná moc k zastupování na shromáždění (ani generální) nezmocňuje dotyčného k hlasování = k právnímu úkonu jež náleží pouze vlastníku. To by muselo být v plné moci výslovně uvedeno;
• objasňuje § 11 odst. 3 ZOVB = co je důležitou záležitostí, co je přehlasováním;
• vymezuje, že hlasovat na shromáždění může pouze člen společenství = žádný nájemník, příbuzný, a pod.

a tak bych mohl pokračovat. Prostě NS jasně řekl, že výbory, s mnohdy svými diktátorskými názory a usneseními, nejsou všemocné, ani když si někdy ty své diktátorské manýry dají na shromážděních odhlasovat poslušnými účastníky, kteří nejsou mnohdy ani členy společenství a jsou tam a hlasují na základě plné moci. Vlastní judikát zní (pro dosud neinformované): „Právo účastnit se shromáždění (jako jeho člen) a podílet se na rozhodování shromáždění vlastníků jednotek o záležitostech souvisejících se správou domu je osobním právem vlastníka jednotky. Jakkoliv lze hlasování na shromáždění považovat za právní úkon vlastníka jednotky, účast na shromáždění jako taková právním úkonem není. Člen shromáždění, který se účastní shromáždění, sice může právě proto, že se shromáždění účastní, vykonávat hlasovací právo (popř. i další práva, jako např. právo podávat návrhy, nahlížet do podkladů pro jednání apod.), nicméně účast na shromáždění je nutno od samotného hlasování (či výkonu dalších práv) odlišit. I tehdy, nebude-li se na shromáždění hlasovat, právo účastnit se svědčí pouze členu shromáždění (vlastníku jednotky). Současně platí, že člen shromáždění nemůže vykonávat hlasovací právo, neúčastní-li se shromáždění.“ Celý rozsudek NS 29 Cdo 3399/2010 z 23.5.2012 najdete na webu Nejvyššího soudu ČR (http://www.nsoud.cz/