Přidávám další judikát Nejvyššího soudu ohledně skutečnosti, že dluh bývalého vlastníka nepřechází na nabyvatele jednotky. Není tedy možné vymáhat na nabyvateli jednotky splátky zateplení či opravy střechy nebo balkonů, které je povinen i nadále hradit ten, kdo si stavební úpravu objednal. Cituji:

• „Nárok na zaplacení bezdůvodného obohacení je nárokem závazkovým (obligačním), který směřuje vůči osobě, není tedy vázán na spoluvlastnický podíl (nejde o nárok věcně právní). Účastníci právního vztahu nejsou vymezení tím, že jsou vlastníky podílu i poté, kdy k vynaložení nákladu na věc došlo. To tedy znamená, že [povinnost zaplatit] nepřechází na nabyvatele podílu (nejde-li o případ universální sukcese), dlužníkem je ten, kdo se takto na úkor investujícího spoluvlastníka obohatil, věřitelem je ten, kdo náklad ve prospěch jiného vynaložil. Nemůže tedy – vyjma případů universální sukcese, případného převzetí dluhu – být dlužníkem někdo, kdo nebyl spoluvlastníkem věci v době, kdy k vynaložení nákladu došlo.“
  (rozsudek Nejvyššího soudu sp.zn. 22 Cdo 216/2011, ze dne 24.1.2013)

To je přesně to, co zde tvrdím od počátku: Nabyvatel jednotky nepřebírá žádný závazek, pokud on sám dobrovolně nepřevzal splácení dluhu po prodávajícím. Pro ty, kteří stále nedovedou pochopit – v právu se rozlišují dva druhy právních vztahů:

• obligační (závazková) práva mezi osobami;
• věcná práva týkající se věcí (např. věcné břemeno k nemovitosti, zástavní právo k jednotce, atd.)

Povinnost k úhradě objednaného zateplení domu je obligační vztah. Hradit náklad je povinen ten, kdo byl členem SVJ v době provádění prací. Že dlužník později svou jednotku prodá na tom naprosto nic nemění. Tento závazek vůči zhotoviteli díla je osobní povahy, neváže se k jednotce a nepřechází na nabyvatele jednotky.

Ostatně ani pohledávky původního vlastníka vůči SVJ nepřecházejí na nabyvatele. O tom píši jinde: http://www.portalsvj.cz/…zase-popletl.

A pro pana Pavla dodávám:
Je úplně jedno, zda šlo o náklad správy domu (oprava, údržba), nebo o náklad nespadající pod správu domu (technické zhodnocení domu rekonstrukcí, modernizací, nástavbou či přístavbou). Problém tedy vůbec nespočívá v tom jaká je definice správy domu podle ZoVB. Všechny náklady se řeší stejně – a to tak, že osoby povinné k úhradě jsou ty, pro které byla stavba provedena. Nikoliv ti, kdo si později pořídili byt v tomto (opraveném či zatepleném) domě.

Kupec přece za byt platí plnou tržní cenu do kapsy předchozího vlastníka. Prodávající by ze získaných peněz měl přednostně vyrovnávat splátky svého dluhu vůči SVJ. Společenství tedy musí úhradu tohoto dluhu i nadále vymáhat na skutečném dlužníkovi – na bývalém vlastníkovi, neboť pohledávku SVJ vůči němu má od počátku zavedenu do účetnictví. Jiný postup je podvod a švindl s účetnictvím.

lake