Paní PeDuPles si ve svém příspěvku zřejmě plete dva odlišné právní vztahy:

• závazek SVJ vůči bance ke splácení úvěru,
• závazek objednatele díla vůči SVJ k úhradě díla.

Dluh vlastníka jednotky vůči SVJ vznikl v plné výši poskytnutím objednaného věcného plnění (stavebních prací na domě). Objednateli – vlastníkovi jednotky – je přece zcela lhostejné, zda si zhotovitel k vytvoření díla vzal nějaký bankovní úvěr. Také ho nezajímá zda a jak dlouho bude tento úvěr společnost Rychlostav (či SVJ či jiný zhotovitel) splácet. A tento dluh samozřejmě nepřechází na nabyvatele jednotky.

ZoVB se zmiňuje o úvěru poskytnutém SVJ – právnické osobě, ale ani slovem nenaznačuje, že by závazek ke splácení měl automaticky přejít z dlužníka na nabyvatele jednotky. Naopak: ustanovení § 9 odst. 2 ZoVB obsahuje jediný postup jak si SVJ má zajistit splácení přijatých úvěrů: pomocí zástavního práva k jednotce:

• Zákon o vlastnictví bytů, § 9 odst. 2:
  Se souhlasem vlastníka jednotky je společenství oprávněno sjednat smlouvu o zástavním právu k jednotce včetně příslušných spoluvlastnických podílů na společných částech domu, a to k zajištění pohledávek vyplývajících z úvěru poskytnutého na náklady spojené se správou domu. Vlastníci jednotek ručí až do výše ceny jednotky za závazky vyplývající z této smlouvy.

Z toho je zřejmé, že k žádnému zákonnému přechodu dluhu nedochází. Kdyby mělo dojít k automatickému přechodu dluhu (cesi) podle § 531 ObčZ, zákonodárce by se o této důležité skutečnosti jistě zmínil, že ano?

Znění ZoVB je tedy jasné a nepřipouští jiný výklad: Neexistujuje nic takového jako „automatický přechod dluhu na jinou osobu“. Takové fantazie je třeba vyhnat si z hlavy. Existuje pouze zákonné ručení vlastníků za závazky SVJ, tedy i za závazek společenství vůči bance.

SVJ si může zajistit splácení pomocí soukromoprávní smlouvy s dlužníkem, popř. pomocí zástavy nemovitosti. Je pouze věcí SVJ, že některým (nebo všem) dlužníkům povoluje splácení dluhu na základě platebního kalendáře bez jakékoliv zástavy a bez sjednání sankcí. To je rozhodnutí SVJ a je to pouze dvoustranná soukromoprávní dohoda mezi věřitelem a dlužníkem. Dluh však nepřechází na nabyvatele jednotky, neboť dluhy nemají nožičky.

Kdo dluží, ten platí. Pokud se někdo domnívá opak, ať uvede příslušný právní předpis.

lake