Dobrý den, právní systém rozlišuje plnou moc a generální plnou moc. Plná moc je dána k jednomu úkonu, věci – v citovaném rozhodnutí k účasti na shromáždění – vetšinou napsané v plné moci a tedy jde o plnou moc speciální. Právo hlasovat je další právní úkon a plná moc pro účast zde neplatí. Pokud je v plné moci uvedena platnost pro účast a hlasování, platí pro tyto dva úkony ale podle mého názoru nesvědčí pro vznášení připomínek na shromáždění. Pokud je však dána generální plná moc, nebo je v plné moci uvedeno že je pro všechny právní úkony na předmětném shromáždění platí i pro hlasování. Nejde o stanovy zda je nebo není uvedeno že se člen může nechat zastupovat, zastupování řeší 40/1964 Sb., v platném znění §31 a v odst. (1) se píše:„…musí být uveden rozsah zmocněncova oprávnění.“ (stejně i § 441 uákona 89/2012 Sb., v platném znění – nový Občanský zákoník) z čehož vyplývá – pokud je v plné moci napsáno:„účast na shromáždění“ tak nemůže hlasovat, pokud je jen uvedeno „plná moc pro zastupování na shromáždění… konané dne..“ hlasovat může volit ne. Pokud je uvedeno:„…v plném rozsahu a bez jakéhokoli omezení zastupovala / zastupoval..“ jde o generální plnou moc. Problematika plných mocí je trošku složitější než si někteří myslí. Vzory plných mocí ať již generálních, nebo pro nalézací řízení, soudní řízení apod. lze nalézt například v knize Vzory smluv a podání, Holub, Škárová, Tuláček a kol., 11 aktualizované vydání, vydané nakl. Linde Praha a.s. ISBN 9788072016730