Pane Jaroslave, ale no tak. Máte-li dobře napsané stanovy, nemusíte nic bastlit dodatečně, že ano. V běžném životě není možné přepisovat jednou uzavřenou smlouvu donekonečna jak se komu právě hodí. To je jako byste chtěl každý rok přepisovat ústavu.

A pokud se změní zákon, jak se obáváte, pak příslušná část stanov se nejspíše automaticky stane neplatnou.

• Nynější zákon č. 72/1994 o vlastnictví bytů výslovně stanoví v § 11 odst. 4 kvórum k hlasování „o schválení nebo o změně stanov“, a to tříčtvrtinovou většinou přítomných na shromáždění. Stanovy SVJ nejsou schvalovány všemi a totéž kvórum platí obdobně pro jakoukoliv pozdější úpravu stanov.
• Naproti tomu nový Občanský zákoník v § 1200 staví přijetí stanov nikoliv na většinovém principu, nýbrž na smluvním základě. Zákonodárce tedy opustil princip rozhodování většinou proti menšině. V tom je zásadní rozdíl od ZoVB a snad proto zde v diskusi zaznívají protichůdné názory.

K přijetí stanov (rozuměj: smlouvy) podle nového ObčZ je nutný souhlas vlastníků všech jednotek. Stanovy povinně obsahují „členská práva a povinnosti vlastníků jednotek, jakož i způsob jejich uplatňování“ (§ 1200 odst. 2 písm. c)). Jde tedy o skutečnou smlouvu sui generis.

Jde tady o prastarou římskou zásadu Pacta sunt servanda. Jestliže strany uzavřely smlouvu (kterou nazývají „stanovy“), je závazná a její změny musí být opět odsouhlaseny VŠEMI smluvními stranami (nedohodnou-li se jinak). Z pouhé absence jiné zákonné právní úpravy nelze konstruovat pozitivní omezení práv účastníka smlouvy/stanov SVJ.

Kdyby racionální zákonodárce hodlal stanovit pro druhé a další stanovy jiné kvórum než pro první stanovy, byl by tak nepochybně učinil, stejně jako to výslovně učinil v ustanovení § 218 a § 220 o spolku. Jenomže část o SVJ asi psal jiný plzeňský právník …
-------------------------------------------------
P.S. Mimochodem pane Pavle souhlasím s Vámi v tom, že ustanovení § 1200 se nejspíše uplatní pouze pro SVJ zakládaná od 1. ledna 2014. Jistý si tím ale nejsem, protože přechodná ustanovení obsažená v novém ObčZ svou nepřehledností překračují hranici „rozumu průměrného člověka“ ve smyslu § 4 nového ObčZ.

lake