PaneNeznáIku,
jak je vidět, nedovedete porozumět jednoduchému právu. Pochybuji tedy že byste byl schopen rozpoznat zda platí či neplatí co jsem napsal.

Ustanovení § 1200 odst. 1 nového ZoVB zní: „Společenství vlastníků se založí schválením stanov. Nebylo-li společenství vlastníků založeno prohlášením o rozdělení práva k domu a pozemku na vlastnické právo k jednotkám nebo ujednáním ve smlouvě o výstavbě, vyžaduje se ke schválení stanov souhlas vlastníků všech jednotek.“.

• První věta stanoví jednoznačně okamžik vzniku společenství. Neobsahuje žádnou informaci o způsobu schvalování stanov.
• Druhá věta stanoví kvórum k přijetí stanov společenství – všemi vlastníky. Toto ustanovení je kogentní (nelze se od něj odchýlit). Věta neobsahuje žádnou nábaznost na větu první, ani právní tvrzení o tom, že by přijetí stanov prvních v pořadí se mělo nějak lišit od přijetí stanov druhých, třetích, čtvrtých, pátých či dalších. Tento způsob schvalování se nepochybně použije při KAŽDÉM hlasování o obsahu stanov, neboť zákon neobsahuje jakoukoliv výjimku. Změna stanov v některé jejich části (novelizace) samozřejmě rovněž spadá pod ustanovení § 1200 odst. 1.

Opačné tvrzení nemá oporu v zákoně, neboť chybí výslovná právní úprava, která by odlišovala přijetí prvních stanov od přijetí stanov dalších. Zkrátka – pokud to zákonodárce neřekl na plnou hubu, pak jde pouze o nepodložené přání. Pouhá skutečnost že v textu zákona jsou vedle sebe dvě různé věty, upravující naprosto odlišné záležitosti, neznamená ještě, že by mezi oběma větami bylo nutno hledat nějakou tajemnou a skrytou souvislost.

Zcela absurdní je představa, že shromáždění na svém prvním zasedání přijme stanovy (se souhlasem všech podle § 1200 odst. 1) a vzápětí – po jedné minutě – odhlasuje jiným kvórem jinou verzi stanov. Tvrzení, že ke každému z obou hlasování o téže věci je údajně možno použít jiné kvórum – to je právní pohádka z říše zlých snů.

lake