Vytápění okapů a hran střechy
Chtěl jsem se zeptat , zda někdo z vám má s tímto zkušenosti. Letošní zimu jsme se dostali do situace , kdy nám začaly ze sedlové střechy padat kusy ledu. Tyto vznikly tak , že napadlo nějakých 10 cm sněhu mezi sněhovou zábranu a hranu střechy. Přes den sníh tál , v noci mrzl. Nakonec se z toho staly ledové cihly o hmotnosti 1–2 kg , které při pozdějším razantním oteplení začaly padat ze střechy na chodník. Bohužel , dům je po konstrukční stránce špatně řešen. A cokoliv co spadne ze střechy se v okapu neudrží a padá dolů. Vzhledem k tomu , že dům je od komunikace poměrně vzdálen , je použití plošiny na odstranění sněhu a ledu dost problematické. Lámu si hlavu , zda mimo vyhřívání hrany střechy je jiné řešení. Zase , když jsem počítat orientační spotřebu elektřiny , vypadá výsledná hodnota dost hrozivě.
Něco jsem vám vygůglila:
Vždy v případě akutního nebezpečí ohraničte prostor pod střechou páskou s cedulkou „Zákaz vstupu – nebezpečí pádu ledu se střechy“.
„Vždy v případě akutního nebezpečí ohraničte prostor pod střechou páskou s cedulkou „Zákaz vstupu – nebezpečí pádu ledu se střechy“.“
To můžete pouze na vlastním pozemku.
- znemožním přístup zákazníků do obchodů , což si vyžádá hněv jejich vlastníků
- znemožním vstup lidí do vchodů a tudíž svých bytů.
- stejně se tím odpovědnosti nezbavím. I když tam někdo vleze , stejně za to budu popotahován..
Zdá se, že čekáte, až to někomu spadne na hlavu. Pak to začnete teprve řešit bez ohledu na spotřebu elektřiny. Dotaz je myšlen vážně, např. vyhřívání hrany střechy ?
celých předchozích 15 let to nikdo z mých předchůdců neřešil. Nenapadá mne jiné řešení, tím však nechci říci,že jiné neexistuje. Celý dům je řešen dost atypicky. Sklon střechy je poměrně mírný. Pokud je kolem nuly a sníh napadá mezi hranu střechy a protisněhovou ochranu , na místě se přilepí, taje a mrzne. Čas od času trvá i pouhé dva dny od okamžiku napadnutí sněhu do okamžiku pádu ledu. Možnosti použít plošinu jsou dost omezené , neboť kolem domu je parková úprava a pohyb auta s plošinou je tak na sněhu a ledu dost omezen. Navíc stejně pokud dnes začnu shánět plošinu,bude to trvat cca 2–3 dny , než přijede. Stejné je to s horolezci. Jsme hodně velký dům, rozvody vyhřívacích kabelů by byly o kilometrech drátů. Náklady na vybudování tohoto systému odhaduji na nějakých 300–400.000 Kč , 30 dnů provozu tohoto vyhřívání by mělo stát dle mých propočtů nějakých 90.000 Kč. A tak pátrám po nějakém jiném řešení , případně po zkušenostech ostatních s použitím vytápěcích kabelů.
Co takhle tu protisněhovou ochranu rozšířit, že by měla další prvky i na samém kraji střechy nebo na kraji okapu, aby tyhle kusy nesjížděly.
Máme plechovou , falcovanou střechu. Protisněhová zábrana ve formě latě se nachází přímo na falcovém spoji. Pod touto zábranou je tak cca 3 cm volného prostoru. Pod touto latí stejně něco „proteče“..
Na žádném domě jsem to neviděl, ale snad by mohla být sít přímo na střeše pod sněhovými zábranami, aby zachytila kusy ledu ještě na střeše, takže tání by bylo na střeše dvoustupňové a sítí by propadly jen kostky ledu menšího průměru, než jsou oka sítě. Inspiroval jsem se sítěmi na skalách poblíž domů či cest, kde sítě brání volnému pádu kamení. Další možností je záchytná síť až pod okapy, ale ta by se mohla přetížit. Kdyby ji šlo spouštět dolů a vyprazdňovat, tak by se mohla na jaře snadno demontovat a opět ji namontovat až před zimou, aby nenarušovala po většinu roku vzhled domu.
Poslední komentáře