vytápění

Začátek příspěvku je dobrý, jen konec je postavený na hlavu: Základní složka rozpočtu nákladů na vytápění ze své definice má pokrýt náklady, které koncový odběratel tepla nemůže ovlivnit. Do základní složky tedy plně patří náklady na pevnou složku ceny tepla u dvousložkové ceny tepla. Problém u nás je, že pevná složka ceny tepla v SVJ činí více než třetinu nákladů na vytápění, takže u ohřevu teplé vody, kde je základní složka dle MMR 30%, nemůže být základní složkou pokryt doohřev cirkulující teplé vody, když není plně ani pokryta pevná složka ceny tepla. MMR zjevně z dvousložkovou cenou tepla nepracovalo a tvrdí na svých stránkách takové nehoráznosti, že se nemá přihlížet k zaskleným lodžiím – dle MMR je třeba potrestat ty, kteří teplem šetří a ne ty, kteří do úspor tepla nic navíc neinvestovali! Když si připlatíte na kvalitnější okna, též podle MMR máte být za to potrestán, když podkročíte –20 % průměru domu. Taková je politika MMR – plaťte za teplo jako mourovatí a nestěžujte si! MMR přece hájí zájmy prodejců tepla – hlas z SVJ na MMR zaniká.

Jen na okraj: pro 16 bytů letos zaplatíme na pevné složce ceny tepla 75334 Kč a odebereme pravděpodobně 417 GJ tepla (bude-li prosinec srovnatelný s loňským prosincem). Náš dodavatel tepla má více než dvojnásobné náklady na dálkové zásobování teplem než dodavatel tazatele a to je zřejmě v pořádku, náš dodavatel si vyloboval tučnou základní složku a zisky putují do Francie. S tím nic nenadělám – tak si říkám, blbče, plať o 106.

Pane Krupp,

jakýkoliv způsob je blbost. Musíte rozúčtovat podle zákona o službách a vyhlášky.

Uveďte, na základě kterého ustanovení uvedených předpisů lze dohodnout jakékoliv rozúčtování nákladů na vytápění. Žádné takové neexistuje.

Zákon 68/2013, §6
(1) Náklady na dodávku tepla a centralizované poskytování teplé vody se rozúčtují na základě ujednání poskytovatele služeb se všemi nájemci v domě, u družstevních bytů na základě ujednání družstva se všemi nájemci v domě, kteří jsou zároveň členy družstva, u společenství ujednáním všech vlastníků jednotek. Změna způsobu rozúčtování nákladů na dodávku tepla a centralizované poskytování teplé vody je možná vždy až po uplynutí zúčtovacího období.
(2) Nedojde-li k ujednání, rozúčtují se náklady uvedené v odstavci 1 podle právního předpisu, kterým se stanoví pravidla pro rozúčtování nákladů na tepelnou energii pro vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody mezi konečné spotřebitele.
Takže v první řadě jakkoliv podle dohody a teprve v druhé řadě podle vyhlášky.
 Jirka

Kruppe, včera jsem vám dala mínus a teď koukám, jste v plusu. Nezbývá než reagovat, a to nejen na váš příspěvek, ale hlavně na ty plusovače. Lidi, OVĚŘUJTE SI INFORMACE!

Za prvé, označení zákona, na který se pravděpodobně odvoláváte je 67/2013 Sb. Překlepnout se může každý, ale kdo vám dal plus, je pro mne záhadou.

Za druhé, když už si dáte do titulku svého příspěvku vykřičník, měl byste se stejnou důrazností sám držet prst na tepu doby, tj. sledovat novelizace. To, co jste napsal, neplatí. Od 1. ledna 2016 platí novelizované znění, a to v případě povinnosti instalace skutečných měřidel nebo tzv. měřáků (tj. případ, který diskutujeme v tomto vlákně) ukládá postupovat v souladu s ustanovením § 6 odst. 2.

Za třetí si dovolím usměrnit úspěšnost vašeho příspěvku konstatováním, že toto ustanovení § 6 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb. jasně a srozumitelně sděluje, že …rozdělí se náklady na vytápění v zúčtovací jednotce za zúčtovací období na složku základní a spotřební. Základní složka je rozdělena mezi příjemce služeb podle poměru velikosti započitatelné podlahové plochy bytu nebo nebytového prostoru k celkové započitatelné podlahové ploše bytů a nebytových prostorů v zúčtovací jednotce. Spotřební složka je rozdělována mezi příjemce služeb úměrně výši náměrů stanovených měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění s použitím korekcí a výpočtových metod, zohledňujících i rozdílnou náročnost vytápěných místností na dodávku tepelné energie danou jejich polohou. To pak ale znamená, že žádné dělení nákladů na vytápění v zúčtovací jednotce za zúčtovací období na nějaké dílčí složky (tj. např. stálé/;-) nestálé platby) pro rozdělení do ZS a SS zákon nepřipouští a tedy ani žádné dohody na toto téma.

Howgh!

Nojo, zřejmě máte pravdu. Dík za poučení. Jirka

Myslím, že výběr způsobu rozúčtování musí vyhovovat oběma kritériím: musí odpovídat zákonu a současně s ním musí souhlasit SVJ.

Vaše dělení nákladů je nelogické a směšuje hledisko dělení nákladů výrobce a dodavatele tepla (náklady proměnné a stále) a odběratele tepla (náklady spotřební složky závislé na spotřebě a náklady základní složky nezávislé na spotřebě). Zveřejnění struktury odbytové ceny dodavatele má význam pro odběratele pro posouzení ekonomické efektivity dodavatele. Dvousložková cena tepla buď je to požadavek předpisu, nebo jen marketingový trik, jak skrýt rostoucí cenu tepla. Pro spotřebitele má význam pouze konečná společná cena tepla, kterou má rozdělit na konečného spotřebitele. Toto dělení má být relativně spravedlivé a vyjádřit participaci na odběru ale i participaci na stálých nákladech distribuce v rámci domu a nikoliv výroby dodavatele tepla. Stávající předpis dělení nákladů tepla to splňuje a jakékoliv amatérské vylepšení je šlápnutím „vedle“.
Píšete „STÁLÝ Měsíční Poplatek“, ale čeho, víte co obsahuje? Co to znamená „STÁLÝ“? Ve stejné výši a každý měsíc (i v srpnu)? I když něco je „STÁLÝ“ neznamená, že má být děleno rovným dílem. Teplo je zboží a to má cenu a dost. Též by jste se divil, kdyby vám obchodě účtovali 1.5 za rohlík a poplatek 50 hal. že jste rohlíky koupil.