vytápěná teplota v bytě
Bydlím ve 4.patře panelového domu a nad mým bytem v 5.a 6.patře jsou 2 neobydlené byty, které mají zavřené kohouty od topení. Musí majitel neobydleného bytu v 5.patře udržovat nějakou teplotu v tomto bytě, aby neochlazoval přes podlahu teplotu v mém bytě pod ním? Děkuji za odpověď.Majstrová
Zákonem nelze zatím Vašeho souseda nutit, aby vytápěl byt, když to nepotřebuje. Já bych ale zvýšené náklady na vytápění, které vznikají Vám ve Vašem bytě nebo i majitelům v dalších bytech, které s nevytápěným bytem sousedí, řešil tak, že v celoročním vyúčtování byste Vy i další majitelé uvedených přilehlých bytů obdrželi odpovídající kompenzaci v rámci korekce spotřební složky nákladů.
„Zákonem nelze zatím Vašeho souseda nutit, aby vytápěl byt, když to nepotřebuje“
Přečtěte si § 7 odst. 4 písm. d) zákona č. 406/2000 Sb. Je třeba, aby toto zákonné a vynutitelné ustanovení vešlo v obecnou známost a neargumentovalo se zde otužilci atp.
navazuji na Vámi zmíněný paragraf a ptám se, jaký je to ten prováděí právní předpis který lze použít. děkuji.
Stačí dodržovat § 7 odst. 4 písm. d) zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií. Už se zde řešilo.
Je v něm i uvedeno, kdo Vás donutí zákon dodržovat.
Paní Majstrová, ke konkrétnímu domu existuje řada dokumentů. Jako první mě napadají ty povinné, tj. stavební dokumentace a PENB. V těchto obvykle naleznete hodnoty výpočtové teploty pro místnosti v domě. U obytných místností jde nejčastěji o 20°C, koupelny mívají 24°C a např. u chodeb a podobných prostor se uvádí 10°C. To jsou teploty, na základě kterých se při projektování domu navrhuje otopná soustava. Smyslem toho celého „projektování otopné soustavy“ je mj. udržet nejen obyvatele, ale i samotný dům, tedy vlastní stavbu, v dobré kondici. To ale také znamená, že vytápěné místnosti mají dimenzovány zdroje vytápění (např. radiátory) tak, aby tyto byly schopny jim příslušné místnosti optimálně vytopit. Z uvedeného je zřejmé, že pokud je v některých z místností udržována teplota významně nižší, než ta výpočtová, což u cíleně nevytápěných místností s instalovanými zdroji tepla je více než pravděpodobné, mohou nastat problémy s dimenzí zdrojů tepla, protože ty nejsou schopny vytopit na výpočtovou teplotu prostory větší, než pro jaké byly dimenzovány. Proto se domnívám, že věc je složitější a nelze se odvolávat na to, co je uvedeno v příspěvku níže, tj. že netopič uhradí „80% průměrných nákladů na čtvereční metr vytápěné plochy domu vynásobených plochou jeho bytu“. Složitost vidím např. v tom, že se vám ani při plném výkonu radiátorů nemusí podařit vytápět řádně ani svůj byt.
Z uvedeného vyplývá, že majitel neobydleného bytu, bylo-li při projektování domu a případných dalších úpravách (stavebních řízeních) počítáno s tím, že půjde o vytápěné prostory, tyto prostory vytápět má.
Podle platné legislativy musí majitel netemperovaného bytu za vytápění svého bytu teplem od sousedů hradit 80% průměrných nákladů na čtvereční metr vytápěné plochy domu vynásobených plochou jeho bytu. Tím, že byt netemperuje, nutí sousedy topit více a tak zvedat průměr v domě, takže nic tím pro sebe neušetřil.
Povinnosti a práva vlastníka jsou v NOZ, Bytové spoluvlastnictví, Pododdíl 4 – Práva a povinnosti vlastníka jednotky. Dále viz stanovy. Těžko můžete otužilce nutit, aby byt vytápěl, víc než potřebuje a uzná za vhodné. To, že se teplo platí nikoli jen dle měřičů, ale i jako podíl z celkových nákladů je právě proto, jak již vysvětlil Tep.
Poslední komentáře