výše platby do fondu oprav

Paní Blanko,

fyzická účast, nebo účast na základě plné moci se počítá stejně. Je tedy úplně jedno, zda se vlastník osobně zúčastní shormáždění vlastníků, nebo zda plnou mocí pověří někoho jiného.

Souhlasím s p. Kolářem (až snad na poslední větu, ale ta není v dané souvislosti podstatná a hlavně, do hodnocení televizní produkce se zde nehodlám pouštět). FilipN

Vážený pane Matějko, zcela s Vámi souhlasím, že v rozhodování o nakládání se společnou věcí je zásada rozhodovat napoloviční většinou spoluvlastnických podílů zásadní a neopomenutelná. Současná praxe, kdy z platného ZoVB lze dovodit, že (za určitých podmínek) postačí nadčtvrtinový podíl, je neudržitelná.

Z navrhovaného ZoVB je naštěstí už jasné, že ve všech věcech vlastník rozhoduje (aspoň) nadpoloviční většinou (v souladu s ObčZ).

Podle mého názoru (nejsem parlament, takže se jedná pouze o názor) bych oněch alespoň 50,01 % potřebných ve všech věcech v zájmu ochrany práv vlastníků vzhledem ke specifikům společenství navýšil na „kvalifikovanou“ většinou (řekněme 60 %, 66,67 % nebo snad i 75 %).

Těmi specifiky, kterými lze odůvodnit nutnost zvýšené ochrany práv vlastníků, je především následující:

1. Bydlení požívá zvláštní právní ochrany podle ústavy, na rozdíl od vlastnictví ostatních věcí (třeba sbírky diamantů v hodnotě bytu). Jde tady o něco víc než jen o ochranu vlastnických práv, totiž o ochranu práv spojených s právem na bydlení.
2. Zvýšená ochrana je potřebná hlavně proto, že člen společenství na jedné straně nemá faktickou možnost ovlivnit, kdo bude spoluvlastníkem jeho majetku, a na druhé straně prakticky nemá možnost z právního vztahu založeného spoluvlastnictvím domu vycouvat (jak naproti tomu může nepoměrně snadněji učinit v případě jiných právních vztahů, kde „závadnost“ stavu přerostla určitou míru).