Vnitřní zateplení je velice nebezpečné
Bylo zde uvedeno, že vnitřní zateplení je velice nebezpečné. Mám nabídku na vnitřní zateplení bytu (pokud by to někoho zajímalo, cca 10.000 Kč na jednu stěnu, minerální vlna + sádrokarton), o jakémkoli nebezpečí se stavební firma nezmínila.
K vnitřnímu zateplení si vždy musíte nechat udělat výpočet u autorizovaného inženýra, který se specializuje na výpočty stavební fyziky, nebo energetického specialisty. U navržené konstrukce se ověřuje oblast kondenzace vodní páry a provede se výpočet roční bilance zkondenzované a vypařené vodní páry podle ČSN 730540–4 nebo podle ČSN EN ISO 13788 včetně povrchové kondenzace, porovná se to s požadavky podle ČSN 730540–2. Pokud konstrukce nevyhoví, specialista vám navrhne změnu konstrukce a opět ji posoudí. Nelze jednoznačně říci, že v konstrukci musí být parotěsná zábrana, protože někdy to naopak může kondenzaci ještě zhoršit. Cenu zateplení bych odhadoval průměrně na 1000 Kč/m2. Zajímavou alternativou k minerální vlně je vzduchová dutina s reflexními tepelnými izolacemi, jejichž povrch tvoří fólie s nízkou emisivitou, které ovlivňují teplotu v dutině, a to brání kondenzaci. V mnoha budovách to bylo ověřeno v praxi, a lze si vyžádat reference od majitelů budov. Takové konstrukce je také třeba ověřit výpočtem.
ing. Vladimír Hrouda
+420 739 046 041
No, u takové ložnice s vnitřním zateplením minerální vlnou bez parozábrany je situace jasná vždy, nejde-li o polorozpadlou roubenku.
Buď máte konstrukci difuzně otevřenou nebo uzavřenou. Proto vždy záleží na propustnosti jednotlivých vrstev pláště budovy a na vlhkosti vzduchu v místnosti, která je dána hygienickými předpisy. Značnou část roku proudí vlhkost konstrukcí do budovy (ne ven!), a když narazí na chladnou nepropustnou vrstvu, tak zkondenzuje uvnitř konstrukce. Stejnou úvahu lze provést i pro proudění vlhkosti opačným směrem, pokud je vlhkost v místnosti vyšší než venku. Během roku se mění vlhkost a teplota venkovního vzduch. Jen z vypočtené bilance na základě těchto veličin lze určit, zda bude voda v konstrukci kondenzovat. Když nebude v ložnici dodržena hygienicky nutná vlhkost vzduchu – budete málo větrat a ještě při tom sušit prádlo, tak zplesnivíte, i když bude konstrukce správně navržena. Jediným řešením je pak považovat ložnici za sušárnu, a konstrukce navrhnou podle toho. Takže vlastník budovy si musí určit, jak bude místnost užívat, a stavební úpravu podle toho provést.
ing. Vladimír Hrouda
+420 739 046 041
Samosebou, že je dobře vždy spočítat, co se dá. Ale pokud dva lidé za noc vyprodukují jeden až dva kilogramy vodní páry, obávám se, že opačně to nepůjde nikdy. A pokud si pořídí okna z PVC, pravděpodobně zplesniví i bez zateplení.
Existuje studie, s doloženým měřením, že v nevětrané ložnici, kde spí 2 lidé, je do rána zdraví poškozující koncentrace CO2 a vlhkosti – na požádání vyhledám zdroj. Takže otázka zní: větráte nebo nevětráte v noci?
ing. Vladimír Hrouda
+420 739 046 041
Takovou studii netřeba hledat. Měřením ověřeno, že v průměrné panelákové ložnici dojde k překročení hygienických limitů už po hodině po uzavření těsných oken.
Pokud jde o mne – já větrám. Dokonce mám okna s regulovanou ventilací v rámu.
Jenže vysvětlujte to lidem, kteří za drahý peníz instalují supertěsná okna. Asi se neztotožní s nápadem, každé dvě hodiny vyměnit všechen vzduch v bytě. Budou skuhrat, že nedosáhnou vysněných úspor.
Pokud nebude absolutně zabráněno pronikání vodní páry zateplením ke zdi, dojde ke kondenzaci na či ve zdi. Krom plísně hrozí také nebezpečí poškození promrzající zdi.
Ale je to na Vás. Jen upozorňuji – u jakékoli firmy nepředpokládejte jakoukoli odbornost. A to ani bude-li šermovat nějakým certifikátem. Pravděpodobně půjde o falzum nebo o cár papíru získaný korupcí.
Poslední komentáře