Stanovy mohou určit co je noční klid
V jiné diskusi se objevily nesmyslné názory o obtěžování hlukem a
o tzv. „nočním klidu“. Podstatou těchto (ničím nepodložených a
právně vadných) názorů je, že prý noční klid je upraven v §
34 zákona č. 258/2000 Sb., a proto prý nelze toto upravit odlišně ve
stanovách SVJ.
Takový názor je nesprávný.
Naopak platí, že soukromoprávní ujednání vlastníků jednotek (tedy také stanovy SVJ) nejsou nijak závislé na veřejnoprávních předpisech a správních normách, které upravují přípustnou akustickou hladinu hluku, případně dobu tzv. „nočního klidu“. Stanovy tedy mohou určit odlišným způsobem co je a co není obtěžování přiměřené místním poměrům v konkrétním domě.
Uvádím k tomu naprosto jednoznačný rozsudek Nejvyššího soudu:
Ochrana před obtěžováním imisemi nad míru přiměřenou poměrům
poskytovaná v režimu § 127 odst. 1 obč. zák. ostatně představuje
samostatný právní nárok vedle ochrany poskytované na základě správních
norem. V případě, že obtěžování překračuje meze stanovené správním
předpisem, přesahuje zpravidla i míru přiměřenou poměrům, ale nemusí
tomu být naopak. Nárok na ochranu bude dán, pokud v době rozhodování
soudu bude imise sice v mezích daných správním předpisem, půjde však
nepochybně o obtěžování „nad míru přiměřenou poměrům“. Je tedy zřejmé, že právní úprava ochrany před imisemi je dvojí, přičemž každá z nich zakládá samostatný právní nárok chráněných osob. Jestliže byla uplatněna občanskoprávní žaloba na ochranu podle § 127 odst. 1 obč. zák., lze sice podpůrně přihlédnout k veřejnoprávní úpravě, nicméně soud primárně aplikuje citovanou občanskoprávní úpravu o ochraně před imisemi, která těmito veřejnoprávními předpisy není dotčena a jestliže dospěje k závěru, že podmínky hypotézy právní normy poskytující ochranu uvedeným občanskoprávním předpisem jsou splněny, poskytne ochranu právům dotčených osob podle této právní úpravy, a to i tehdy, když by v konkrétním případě obtěžování imisemi nebylo takové intenzity, že by představovalo porušení příslušných veřejnoprávních předpisů. podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 13. 8. 2014, sp. zn. 22 Cdo 2877/2012 (Celý rozsudek je dostupný z http://kraken.slv.cz/22Cdo2877/2012 ) |
Poznámka:
Judikát se sice vztahoval k obtěžování podle § 127 zákona č. 40/1964
Sb., ale platí, že „… judikatura k § 130a odst. 1, resp. §
127 odst. 1 obč. zák. ohledně imisí (obtěžování sousedů hlukem,
prachem, popílkem, kouřem, plyny, parami, pachy, pevnými a tekutými odpady,
světlem, stíněním a vibracemi, jakož i vnikáním chovaných zvířata
vnikat na sousedící pozemek) je v zásadě použitelná i pro posuzování
imisí podle § 1013 odst. 1 o. z.“ Citováno z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne
29. 4. 2015, sp. zn. 22 Cdo 3940/2014.
Je SVJ aktivně legitimováno v „sousedských“ sporech o obtěžování imisemi?
Další věc, která činí některým diskutujícím permanentně problémy, je otázka aktivní legitimace SVJ: zda SVJ je oprávněno ve stanovách určit podrobnosti o obtěžování (např. hlukem, kouřem, …). Případně zda může k dodržování stanov vystupovat jako žalobce ve sporech o imise podle § 1013 NOZ.
I na tuto otázku odpověděla judikatura vícekrát kladně. Například ve známém sporu o hlukovou zátěž z pražské magistrály soudy řešily a vyřešily otázku, zda SVJ je aktivně legitimováno k podání žaloby proti obtěžování hlukem, když obtěžováni jsou vlastníci jednotek v domě. Samozřejmě že SVJ je aktivně legitimováno! Nechce se mi ten známý spor hledat, najděte si to sami.
Z dalších méně známých judikátů namátkou uvádím dva:
Společenství vlastníků (…) se může domáhat ochrany
hmotných práv, neboť pod správu společných částí domu lze zahrnout
vše, co bytovému domu slouží k uspokojení potřeb vlastníků jeho bytů,
včetně dostatečně kvalitních podmínek pro bydlení; je proto třeba
dovodit aktivní legitimaci společenství vlastníků jednotek k podání
žaloby ve správním soudnictví (§ 65 odst. 1 s. ř. s.), v níž se
dovolává ochrany svých hmotných práv, byť by se tato hmotná práva
dotýkala i právní sféry jednotlivých vlastníků bytových
jednotek. [H]luk, vibrace či znečišťující imise rozptýlené ve vzduchu se evidentně nezastaví před právně teoretickou konstrukcí rozdělující dům na samostatné bytové jednotky a společné části domu. V určitých případech by bylo určení toho, kdo by byl oprávněn domáhat se ochrany hmotných práv, nanejvýš obtížné (…) v případě některých panelových domů vystupovat i stovky samostatných subjektů, u nichž by se muselo zkoumat a přesně určit, která práva a jak byla zasažena, což by bylo neúměrně komplikované, nákladné a často prakticky nemožné. (…) Jestliže tedy zákonodárce zakotvil, že společenství vlastníků má určité povinnosti vztahující se ke správě společných částí domu, je nutné mu k dosažení tohoto cíle poskytnout i příslušná práva, včetně možnosti podání správní žaloby, ve které se může domáhat i ochrany hmotných práv. Citováno z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 3. 2014, č.j. 4 As 149/2013–31 Ke stejnému závěru (s citací celého druhého odstavce) se NSS přihlásil i v rozsudku ze dne 9. 2. 2017 č.j. 4 As 212/2016 – 55, tedy již za účinnosti NOZ. |
Justitianus
http://www.iporadna.cz/…odpovedi.php?…
https://www.modrastrecha.cz/…ekonstrukci/
Vývěska na domě s uvedením kdo, co, jak dlouho je slušnost. Jinak noční klid, ale raději nezačínat v 6 hod. a nekončit ve 22 hod.
Názory právníků jsou bezvýznamné. V průměru se svými různými názory prohrávají přesně tolik sporů, kolik jich jiní právníci s jinými názory vyhrávají. Zeptejte se pana tomas22, ten měl také „opravdového právníka“, a jak dopadl.
Citoval jsem zde rozsudek Nejvyššího soudu. Jde o konstantní judikaturu, podle které se soudy řídí a budou se jí řídit i v budoucnu. Máte k tomu něco k věci?
Justitianus
že jste taky takový strejc z vejboru, který chce diktovat ostatním, jak se mají za zdmi svého vlastního bytu chovat. ale to máte smůlu, co si vlastník dělá doma, po tom je svj prd, pokud dodržuje účinné předpisy. a ty stanovili dobu nočního klidu jasně. shromáždění si může odhlasovat maximálně to, jak se chovat ve společných prostorách. a i to je těžko vymahatelné, pokud s tím jednohlasně nesouhlasí všichni obyvatelé, nejen všichni vlastníci :-) ale to vy nepochopíte, na to vám chybí nejen vzdělání, ale hlavně rozum průměrného člověka.
Paní Radko, Domovní řád, který byl dříve povinen každý dům mít vyvěšen v domě a který měli všichni v domě respektovat, protože byl vyhlášen ve Sb. zákonů, byl zrušen. Nyní zůstalo „jen“ vyhlášení nočního klidu v době 6.00–22.00 hod. Zákon ale neříká (co není zákonem zakázáno, je povoleno), že si vlastníci v domě a jiné komunity nemohou stanovit přísnější pravidla v domě, resp. jasná pravidla pro užívání spol.prostor v domě a chování uživatelů nejen ve spol.prostorách ale i v bytě. Jasně je dáno, že právo jednoho uživatele končí tam, kde omezuje právo uživatele jiného. Podle Vás, paní Radko, je tedy naprosto ok, když někdo začne vrtat nebo dělat stavební práce v 6.00 hod ráno a končit ve 22.00 hod a to po dobu 7 dní v týdnu. Tak zde vysvětlete, proč např. při povolování jakékoliv nové stavby musí být dán rozvrh, který je součástí stavebního povolení, který určuje dobu, kdy každý den (včetně pracovních dní a dní volna) smí být prováděny stavební práce. To je přeci podle Vás zbytečné, když veškeré hlučné a prašné práce mohou být zakázány jen v době nočního klidu. Vy byste měla dostat lekci a na čas se přestěhovat do Švýcarska do německého kantonu, kde nesmíte ani po 22.00 hodině se nejen sprchovat ale i splachovat WC, ve starých domech chodit jen ve specielních měkkých pantoflích, abyste dupáním a vrzáním prken nerušila ostatní bydlící. Dále v pracovní dny od 12.00–14.00 dodržovala klid v domě, dále klid o veškerých svátcích. A dokonce nepřichází tam v úvahu abyste cokoliv v době tohoto klidu prováděla jakékoliv práce i na balkoně nebo terase (včetně žehlení prádla)- okamžitě na Vás mohou zavolat policii pro rušení klidu ostatních a to jen, že vidí, že v době klidu pracujete. Pokud se zavřete v bytě a neděláte hluk, tak ano, a dělejte si třeba stojky v bytě. Víte, není jednoduché si na tento režim zvyknout ale je to mnohem příjemnější než ustavičný binec, co zde takoví, jako zde na portálu Vy, se snažíte podporovat.
Nerozumím proč se zde množí příspěvky k jakémusi „domovnímu řádu“. Úvodní příspěvek je zaměřen na zcela odlišné téma, které nemá s jakýmsi „domovním řádem“ žádnou souvislost. Prosím diskutující: držte se tématu. Děkuji.
Justitianus Justitianus
Pane Justianus, o domovním řádu jsem se zmínila z důvodů, že pí. Radka ve svých příspěvcích dávala odkazy na odpovědi „zdatných právníků“, kteří se odkazují na domovní řád, který už v době vydání těchto odkazů právníky nejen pro svj dávno neplatil. Úmyslem byla upozornění na vadná vyjádření-odkazy právníků. Dále k dnešnímu dni je mnoho svj (včetně našeho), kde v domě visí Domovní řád, který vystavil prodávající developer a který je samozřejmě právně nevymahatelný. Na to je potřeba členy svj stále upozorňovat, aby nechodili do zbytečných sporů. Závazný je pro svj obsah stanov, pokud neodporuje zákonu. Tam si mohou vlastníci stanovit různá pravidla užívání spol.prostor domu a jednotek. Mějte se.
K oprávněnosti používání Domovního řádu vydalo Mimnisterstvo vnitra ČR již v roce 2009 toto Stanovisko odboru dozoru a kontroly veřejné správy Ministerstvo vnitra č. 30/2009.
Stanovisko: Termín „domovní řád“ zpravidla označuje vlastníkem nemovitosti vydaný dokument, který je adresován osobám užívajícím danou nemovitost. Účelem domovního řádu je bližší úprava či specifikace podmínek užívání bytů, nebytových prostor a společných částí…
Bytová problematika byla do konce roku 1991 upravena zákonem č. 41/1964
Sb., o hospodaření s byty a navazujícími ustanoveními zákona č. 40/1964
Sb., občanský zákoník (dále jen ""OZ"). Podle původního §167 OZ byly
místní národní výbory oprávněny vydávat domovní řády upravující
podrobnosti o způsobu užívání bytů, spol. prostor apod. Tento zákon
o hospodaření s byty byl spolu se souvisejícím i ustanoveními OZ zrušen
s účinností od 1.ledna 1992. Tím Domovní řády vydané podle §167 OZ
ztratily legální základ a nemohou z nich být vyvozovány právní
důsledky.
___________________________
Má poznámka: Nic ale nebrání svj na základě soukromoprávní smlouvy stanovit si ve svých stanovách pravidla pro užívání, správu spol. prostor v domě a chování uživatelů ve spol. prostorách, v bytech a nebytových prostorách, což některá svj již udělala, když upravovala stanovy v souladu s NOZ.
Hezký den
Takže nemáte nic k věci. Jen urážíte. Děkuji.
Justitianus
P.S. Vy nechápete ani podrobně zdůvodněný rozsudek Nejvyššího
soudu, který vyvrací všechny Vaše mylné představy. V onom sporu, který
jsem citoval v úvodním příspěvku, měl žalovaný (ten, který
obtěžoval) také svého „opravdového právníka“ – a jak
dopadl si tam přečtěte. Tím právníkem byl JUDr. Radomír Picek, advokát
se sídlem v Olomouci. Jistě to je „opravdový právník“, ale to
jej (ani jeho klienta) nezachránilo před prohraným sporem.
Shodně s rozsudkem NS 22 Cdo 2877/2012 jsou takové spory posuzovány dnes, a
shodně budou posuzovány i v budoucnu. Můžete s tím nesouhlasit, ale to
je asi tak vše, co s tím můžete dělat, Radko.
Poslední komentáře