Rozúčtování nákladů na ÚT

Děkuji panu MATesovi, jasně ukázal, že vyhláška neposkytuje (jednoznačný) návod, jak rozúčtovávat teplo. Z toho plyne, že nelze řešit reklamace, nelze částky za teplo vymáhat a současně i to, že každá reklamace rozúčtování tepla musí nutně být úspěšná, použije-li se úprava rozúčtování nákladů podle 372/2001 Sb. § 4 odstavec 4 věta druhá. Pan MATes pro můj příklad:

1. byt pan Šetřil a pan Odjel: náměr 1 dílek (příklad B: 0 dílků, to se bude lépe násobit korekčním koeficientem),
2. byt pan Topil: náměr 10 dílků,
3. byt pan Větral: náměr 100 dílků.
Zkuste rozúčtovat podle vyhlášky, celkově se protopí 30.000 Kč. Byty jsou zcela totožné.

dospěl podle vyhlášky hned k několika výsledkům, které jsem přehledně okopíroval níže, na každém řádku vždy v pořadí 1. p. Šetřil a p. Odjel, 2. p. Topil, 3. p. Větral:

A. 8.000 Kč, 8.000 Kč, 14.000 Kč,
B. 6.000 Kč, 10.000 Kč, 14.000 Kč,
C. 6.784 Kč, 9.216 Kč, 14.000 Kč,
D. 6.500 Kč, 9.500 Kč, 14.000 Kč,
E. 7.000 Kč, 9.000 Kč, 14.000 Kč,
F. jak vás napadne, ale vždy s ohledem na náměr (tj. na byt s větším náměrem připadne nejméně taková částka, jako na byt s menším náměrem)

Vyhláška tedy uvádí nedeterministický algoritmus, který je z teoretického hlediska výpočtově zajímavý, ale jehož výsledek je nepřezkoumatelný.

Podmínky

1. všechny částky budou v intervalu <0,6 x střed, 1,4 x střed>,
2. součet všech částek bude roven celkovým nákladům,
3. na byt s větším náměrem připadne nejméně taková částka, jako na byt s menším náměrem

nepředstavují jednoznačný návod pro provedení vyúčtování. Ve shora uvedených rozúčtováních A-F jsou splněny.

Pokročme v našich úvahách o krok dále. Jaké povinnosti plynou pro vlastníka z nepřezkouma­telného rozúčtování nákladů na teplo? Jistě plyne povinnost hradit náklady ve výši 0,6 x střed. Jakákoli částka nad tuto hodnotu je nepřezkoumatelná a tak úspěšně reklamovatelná, v našem případě jistě pro pány Šetřila a Odjela a pro pana Topila.

Šikovný advokát by s reklamací uspěl i u pana Větrala, právě s poukazem na nepřezkoumatelnost rozúčtování, a doporučil by panu Větralovi zaplatit částku 0,6 x střed, tj. v našem případě 6.000 Kč a dále se věcí nezabývat.

Počtář

Vidím, že je to „zajímavá“ problematika, které jsem se dosud vyhýbal.

Jaký má smysl rozdělit náklady na základní složku (40% – 50%) a spotřební složku, když stejně každý musí zaplatit nejméně 60% nákladů?

Mohu si tedy rovnou stanovit zákl.složku 60% a zbytek 40% jako spotřební složku. Nebo mi něco uniklo ?

„Mohu si tedy rovnou stanovit zákl. složku 60 % a zbytek 40 % jako spotřební složku.“

To sice zaručí, že všechny výsledné částky nebudou menší než požadovaná hodnota 0,6 x střed, ale samo o sobě nestačí k tomu, aby všechny částky nebyly větší než 1,4 x střed, což je požadováno rovněž. (Vyzkoušejte na mém příkladu.)

Počtář

Jistě, že tím neřeším celou problematiku. Jen mne zajímá ten výpočet.

Příklad: Mějme jednotku se spotřebou 0. Pak zaplatí základní složku (40% – 50%) a k tomu spotřební složku. Minimálně však zaplatí 60% a je nepodstatné jestli základní složka tvoří 40 nebo 50 procent. Je to tak ?

Jednotka s náměrem 0 skutečně zaplatí nejméně 60 % středních nákladů, protože vyhláška jasně stanoví, že každá jednotka zaplatí nejméně 60 % středních nákladů. Vyhláška ale už neříká, kolik jednotka zaplatí.

(Raději bych se vyhýbal slovu spotřeba. Jedná se o rozúčtování nákladů na vytápění podle náměrů. Pojem „spotřeba tepla“ je značně zavádějící, teplo se spotřebovává únikem do okolí budovy, když už tento pojem chceme používat, nikoliv v jednotce.)

Počtář

Milý Počtáři,

vy podle mě děláte zásadní chybu v tom, že čtete kolem dokola pouze Vyhlášku. Jenže ony v tomto státě platí i další právní normy, třeba Občanský zákoník, a v něm je takový zajímavý paragraf o bezdůvodném obohacení:

§ 451 (1) Kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. (2) Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

Jde o to, že pokud napočtete někomu, komu podle náměru vychází méně než 60%, právě přesně těch 60%, řídíte se Vyhláškou potažmo zákonem. Napočtete-li mu víc, jde už právě o to bezdůvodné obohacení, protože tu korekci mu provádíte proto, aby se vešel do limitu.

K jakémukoli dalšímu navýšení nad limit už nemáte právní důvod a takový vlastník by s reklamací jistě uspěl i u soudu. A to bez ohledu na to, že to byl právě on, kdo se netopením bezdůvodně obohacoval na jiných.

Paní PeDuPles,

nemáte pravdu.

Upravme trochu zde zmiňovaný příklad

Uživatel A žádný dílek, B také žádný dílek, C 100 dílků. Celkové náklady 30 000,–

C nemůže zaplatit více než 14 000,–, pak A a B zaplatí každý 8 000,–

Děkuji panu AnonymousoviX za příklad pro paní PeDuPles. Snad jí to postačí. (Řešení 9 000,–/9 000,–/12 000,– Kč by bylo rovněž v souladu s vyhláškou, stejně jako třeba 9 999,–/9 999,–/10 002,– Kč. Všechna tato rozúčtování jsou v souladu s vyhláškou a tudíž jsou z hlediska práva stejně dobrá. Není dáno žádné vodítko, jak mezi nimi vybrat nejlepší rozúčtování. Pouze intuitivně cítíme, že řešení pana AnonymouseX je nejlepší, podle práva rozúčtování jednoznačně najít neumíme. Jakmile ovšem bychom rozúčtovávali náměry nenulové, třeba 1/1/100 dílků, i tento intuitivní pocit domnělé správnosti zmizí.)

Kromě toho, abych se domáhal vrácení neoprávněného obohacení, musím být schopen výši neoprávněného obohacení vyčíslit. A to podle vyhlášky není možné, jak jsme výše ukázali.

Počtář

Ale v tomhle případě je to v pořádku – Céčko je korigováno na limit shora a Áčko i Béčko mají rozúčtováno podle náměrů, které jsou shodné, čili platí oba stejnou částku a zároveň jsou v limitu, vše přesně podle Vyhlášky :-)

Paní PeDuPles,

prve jste psala, že v případě, který posléze napsal pan AnonymousX, by šlo o bezdůvodné obohacení. Teď píšete, že je to v pořádku. Tak se nějak rozhodněte, ať máme o čem diskutovat.

Lolek

Pane AnonymousX,
ano, něco podstatného Vám uniklo. Vyhláška 372/2001 Sb. umožňuje vyčlenit na základní složku 40 až 50 procent celkových nákladů. Nikoliv méně, nikoliv více. Poměr základní a spotřební složky samozřejmě ovlivňuje celý výpočet a náklady všech jednotek.

lake

Pane lake,

to, že základní složka je v rozmezí 40 až 50 procent, to mi neuniklo. Sám to ve svém příspěvku také uvádím.

Vzhledem k uvedeným způsobům výpočtu a korekcí a možností určení spotřební složky, se mi právě zdá zanedbatelné, jak je základní složka stanovena. Jedná se mi především o konečnou výši nákladů na jednotku.

Děkuji, jasná odpověď.

amap

Cituji § 4 odst.3 vyhlášky :......které zohledňují i rozdílnou náročnost vytápěných místností na dodávku tepelné energie danou jejich polohou. Podle čeho se vypočítává rozdílná náročnost vytápěných místností??? V příloze vyhlášky, ani nikde jinde, jsem na nic takového nenarazil.

Presny postup neni nikde stanoven. Narocnost by mela byt odborne stanovena a mela by vychazet z tepelne ztraty mistnosti. Vypocet teplenych ztrat mistnosti je soucasti projektu ustredniho vytapeni. http://www.starlit.cz/poradna.aspx… ivo6