Rozhodčí komise v SVJ podle KANCL není možná

Dotaz:

„Podle § 1 221 se na SVJ použijí přiměřeně ustanovení o spolku. Podle § 265 může spolek zřídit rozhodčí komisi. V § 14 návrhu zákona o řízení před rozhodčí komisí spolku je uvedeno, že "Rozhodnutí nabývá dnem doručení účinku pravomocného soudního rozhodnutí a stává se soudně vykonatelné.“

Může SVJ zřizovat rozhodčí komisi podle navrženého zákona o řízení před rozhodčí komisí spolku?“

Odpověď KANCL:

Vážený pane, dovolte mi odpovědět na Váš dotaz.

Ustanovení § 1221 NOZ sice připouští použití právní úpravy spolku na společenství vlastníků, nicméně pouze (jak je zde výslovně uvedeno) v přiměřené míře. Použití konkrétního spolkového ustanovení na poměry společenství vlastníků tedy musí nezbytně předcházet úvaha o rozdílech v povaze daných právnických osob.

V rámci připravovaného zákona o rozhodčí komisi spolku se plánuje přiznat rozhodnutí tohoto orgánu obdobné účinky jako soudnímu rozhodnutí. Tím je posílen prvek samosprávy spolku, neboť o věcech, o kterých rozhodne rozhodčí komise, nebude moci (až na určité výjimky) již rozhodovat soud. Vzhledem k tomu, že čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod garantuje každému možnost domáhat se svého práva u soudu, popř. u jiného orgánu; je zcela nezbytné, aby v eventualitě podřízení se rozhodnutí jiného orgánu než soudu (na tomto místě tedy rozhodčí komisi) zde byl obsažen prvek dobrovolnosti. Takový prvek je nepochybně obsažen u spolků, neboť členem spolku se osoba stává zcela dobrovolně. Rozhodně však není obsažen v případě společenství vlastníků, kde je možné stát se členem i povinně ze zákona.

Dále nelze opomenout, že smyslem rozhodčí komise je rozhodovat sporné záležitosti náležející do spolkové samosprávy. Společenství vlastníků však samosprávu v pravém slova smyslu nevykonává, neboť jejím účelem je výhradně zajišťování správy domu a pozemku (srov. § 1194).

Na základě těchto argumentů je zřejmé, že společenství vlastníků nemůže zřizovat rozhodčí komisi ve smyslu § 265 NOZ. Závěrem mi dovolte poznamenat, že Ministerstvo spravedlnosti je ústředním orgánem státní správy a do jeho působnosti nespadá podávání závazného výkladu právních předpisů. Ten náleží výhradně nezávislým soudům. Považujte tedy prosím výše uvedené právní názory pouze za informativní

S pozdravem

Mgr. Filip Glotzmann

vedoucí Komise pro aplikaci nové civilní legislativy