Revize hromosvodu
Zdravím a dovoluji si otevřít mnohokráte probírané téma a to otázkou – může revizní technik bezdůvodně zkrátit dobu platnosti revize hromosvodů, jen tím že do revizní zprávy napíše o rok dřívější revizi?
Doplňující vysvětlení. – při revitalizaci střechy (2011) byla zhotovena nově celá nadzemní část (jímací část a svody, zůstaly jen zemniče). Přitom byla vykonána periodická revize podle normy ČSN 33 1500, která konstatovala že byla provedena „celková oprava hromosvodní ochrany dle ČSN 34 1390 s použitím materiálu dle ČSN 35 7610.“ Celkový posudek: hromosvodní zařízení je schopno bezpečného provozu dle ČSN 33 1500 čl.6.1.2. Lhůta pro odstranění závad: bez závad Měření zemního odporu, počet jímačů, svodů, průřezy…….. : Závěr – provedení vyhovuje ČSN.
Přes toto všechno se v revizní správě objevilo :další revize v r. 2015 nebo okamžitě po zásahu bleskem (tj. o rok dříve než jsou revizní lhůty podle ČSN 33 1500)
Ve staré diskusi jsem objevil jen toto: Vložil Matějka Jaroslav, 24. Září 2007 – 8:37 Pozor! Revizní technik může v souladu s normou a přihlédnutí k technickému stavu stanovit častější konání revize. Součástí revizní zprávy jsou i zjištěné závady a termíny jejich odstranění.
Toto tvrzení „že může v souladu s normou“se mi nepovedlo najít.
Jestli to však platí a revizáci čehokoliv si mohou zcela bezdůvodně určovat „příští revize“ a tak zkracovat doby platnosti revize a zkracovat revizní lhůty, stávají se SVJ jejich snadnou kořistí a loutkami v jejich rukou. Je možná nějaká obrana, nebo si to bude muset SVJ nechat líbit?
Zjistil jste poměrně hodně informací, přesto je tu několik nepřesností.
Platnost revizní zprávy (revize) – zpráva podává informaci o stavu příslušného zařízení v době vypracování revize, „platná“ je tedy k datu jejího vypracování. Stejně jako prohlídka na STK vám nezaručí provoz bez poruchy nebo poškození na další dva roky. Po úderu blesku tedy logicky nekončí platnost předchozí revize, provádí se kontrola (mimořádná revize) zařízení, která odhalí případné poškození a zjistí funkčnost pro další ochranu. Pravidelná revize je tedy posouzení stavu zařízení během provozu prováděná po určitém období – lhůtách.
Lhůta revizí – lhůty pravidelných revizí uvedené v normách jsou nejzazší – nejpozději do konce uvedeného období např. 5 let (př. revize provedena 1.10.2012, následná revize nejpozději do 1.10.2017). AVŠAK lhůty revizí stanovuje PROVOZOVATEL (povětšině majitel) zařízení (samozřejmě i na základě požadavků zákonných předpisů vč. norem a stavu zařízení), protože dnes je zodpovědnost za provoz zařízení plně na něm. Revizní technik může doporučit lhůtu další revize (tedy neomezuje „platnost“ revize na určité období, jak bylo uvedeno výše). Pokud vám doporučí kratší lhůtu než je uvedeno v požadavcích, pravděpodobně přihlédl ke stavu zařízení a doporučil častější kontroly. Je na vašem zvážení dát na radu odborníka, kterému platíte za jeho znalosti a zkušenosti. Jiná věc je, že mohl zkrácení doporučené lhůty zdůvodnit, ale možná to udělal ústně …
Citace: „Třídu LPS stanovuje revizní technik nebo odborná firma při realizaci a je uvedena ve výchozí revizi.“ – výpočet řízení rizika (Stavební zákon č. 183/2006 Sb. § 194 písm. a) – vyhláška o technických požadavcích na stavby č. 268/2009 Sb. §36), čili třídu LPS, má stanovit projektant elektrických zařízení (ne jakýkoliv projektant, jak tomu občas je) a PŘED začátkem prací vypracovat projektovou dokumentaci zařízení. Ostatně podle čeho byste vybíral mezi nabídkami realizačních firem, pokud byste jim nepředal jednotné zadání. Potom je možné vidět různě zajímavě vymyšlené paskvily a místo účinné ochrany před bleskem máte na domu pár drátů, které vám mohou blesk přivést dovnitř objektu místo bezpečného svedení do země. Realizační firma musí mít samozřejmě oprávnění pro práci na elektrickém zařízení, tedy i živnostenský list. Platí to zejména u zateplování panelových domů, kde v rámci šetření úpravy hromosvodu dělá kdo má ruce a nohy (nikoliv už hlavu a už vůbec ne příslušné znalosti). Revizní technik, který kontroluje hotové zařízení tedy nemůže stanovit třídu LPS, to už je pozdě, pouze jí uvádí v revizní zprávě.
Dříve patná norma ČSN 34 1390 z roku 1969 byla napsána na 80 stranách, nový soubor norem ČSN EN 62305 řešící stejnou problematiku je na 360 stranách, přibylo hodně počítání a hromosvodu udělaného bez projektu bych nevěřil. Mimochodem každé vyhrazené technické zařízení (tedy i hromosvod a elektrická zařízení) musí mít zpracovanou dokumentaci skutečného provedení.
Citace: „do výkopů základu se nahází železo“ – tak takhle udělané zemnění vám opravdu dlouho nevydrží. Zemnění uložené v základech domu je výborné, ale stejně jako všechno co má vydržet musí být dobře, kvalitně, tedy odborně provedeno, což např. zedníci nebo samostavebníci těžko dokážou.
Citace: „zařízení je schopno bezpečného provozu“ – nebezpečná formulace, bezpečný provoz je závislý na více faktorech než stav zařízení (např. zacházení obsluhy se zařízením). Na STK vám také neřeknou, že vaše auto je schopno bezpečného provozu – tedy, že jste ve vašem autě v bezpečí. Správná formulace dle ČSN 33 1500 „zařízení je z hlediska bezpečnosti schopno provozu“ nám dává informaci, že zařízení není nebezpečné,tedy pokud s ním budeme zacházet např. dle návodu k použití apod. (stejně jako v autě – máte dobré brzdy, žádné vůle v řízení … když pojedete jako prase ani pásy a airbag vás nemusí zachránit). U hromosvodu, kde působí blesky silami i několika stovek kA může těžko někdo garantovat „bezpečný provoz“, ověřuje se shoda jeho provedení s normovými parametry.
Buďte v klidu … může, ale musí to zdůvodnit.
Pokud se vám to nelíbí nebo nebudete spokojen kontaktujte Technickou inspekci České republiky ( TIČR ).
PS:
Víte, že po úderu blesku přestává platit také revizní zpráva ?
Jen nevím co pak dělají pojišťovny, když jdou 2 blesky za sebou .. na ten druhý by se neměla vztahovat pojistka z důvodu neplatnosti revizní zprávy
Zdravím, Omlouvám se za formát textu.
Revize bleskosvodů podle ČSN EN 62305–3 Maximální interval mezi revizemi hromosvodu (LPS) dle ČSN EN 62305–3 (tab. E2). Hladina ochrany Vizuální kontrola (rok) Úplná revize (rok) Kritické systémy úplná revize (rok) I a II 1 2 1 III a IV 2 4 1 POZNÁMKA Systém ochrany před bleskem pro prostředí s nebezpečím výbuchu by měl být vizuálně kontrolován každých 6 měsíců. Elektrická měření instalace by měla být provedena jednou za rok. Povolené odchylky od ročních termínů revizí by měly být provedeny na cyklus 14 až 15 měsíců tam, kde je účelné provádět měření zemního odporu v různých obdobích roku, aby se získaly údaje o sezónních změnách.
http://www.revize-elektro-hromosvody.cz/lhuty-revizi#a2
Mrzout
Dejte do vyhledávače na internetu revize hromosvodu. Najdete stránky kromě jiných i stránky revizních techniků, najdete vysvětlení. Běžná revize 1×5 let, pokud jsou rizikové budovy (nebezpečí požáru, hořlavé materiály,..) tak 1× 2 roky. Další možnost že se krátí lhůta, že udeřil do vašeho baráku blesk, nebo je tam toto riziko. Jestliže máte opravený hromosvod a v pořádku, můžete se letos při revizi zeptat, jak to vlastně je.
Zdravím a děkuji za reakci.
Mohu Vás ubezpečit, že jsem strávil dost času hledáním na internetu než jsem položil otázku.
Mohu doplnit i tyto důležitosti:
Podle dříve a nyní platné normy jsou hromosvody označeny:
dnes již neplatné ČSN 34 1390 – zařízení pro ochranu před účinky
atmosférické a statické elektřiny
ČSN EN 62305 – systémy ochrany před bleskem a přepětím
Lhůty kontrol a revizí hromosvodů:
Pro lhůty provádění revizí a kontrol podle příslušné normy se určuje realizace hromosvodů:Hromosvody zrealizované do 1.2.2009 řeší norma ČSN 34 1390, lhůty revizí pak norma ČSN 33 1500. Hromosvody zrealizované po 1.2.2009 se revize a kontroly provádí v souladu s evropskou normou ČSN EN 62305.
Termíny pro revize v rámci této normy stanovují dle zařazení objektu do příslušné bezpečnostní třídy objektu (hladiny ochrany objektu). Tato třída (hladina) se stanovuje už v návrhu a projektové dokumentaci tohoto systému. Příslušné termíny jsou vypsány v ČSN EN 62305–3, v tabulce E.2.
V této tabulce jsou orientační údaje a neberte jí jako základ pro stanovení třídy. Třídu LPS stanovuje revizní technik nebo odborná firma při realizaci a je uvedena ve výchozí revizi. Pro stanovení třídy ještě vstupuje mnoho dalších aspektů (okolí stavby, požární a jiná nebezpečí, druh objektu, typ okolních podlah, zeminy,…)
Pro tyto důležitosti jsem skoro opsal celou revizní zprávu s uvedením čísel norem a dalších podrobností. Není pochyb o tom, že se na náš malý, obyčejný, 40 let starý panelák vztahuje lhůta dle ČSN 33 1500 a to 5 let (nikoliv ČSN 62305–3, ve zprávě není vůbec zmiňována) a vzhledem k „plynovým“ kontrolám a revizím snad u nás nehrozí nebezpečí výbuchu. To už nikdo nezmění (ledaže by se zrealizoval znovu celý systém ochrany před bleskem a přepětím a to podle EN).
Proto hledám odpověď na otázku – může revizák jen tak, bez jakéhokoliv zdůvodnění zkrátit dobu platnosti revize, zatím jsem ji nenašel.
Pěkné velikonoce Tony
Běžně se zemnění dělá tak, že do připravených výkopů základu se nahází železo – pásky FeZn, které pak tvoří zemnič.
Málo se však hovoří o tom, že uvedený materiál cca po 25 letech zmizí ( zrezne ), potom je možnost či nutnost vytvořit nové zemnící body a nebo se některé svody přizemní na zemnící tyče.
Někdo bere motyčku, někdo krumpáč a palici, někdo to radši bude každých půl roku měřit jestli to je ještě dobrý.
Poslední komentáře