Průměrný rozum
Občanský zákoník zavádí mj. následující právní pojmy: rozum průměrného člověka (§ 4), osoba průměrného rozumu (§ 1800) a osoba průměrných vlastností (§ 2912). Tomu nerozumím, a proto se ptám:
- V jakém vzájemném vztahu jsou uvedené právní pojmy? Z definice průměru je zřejmé, že rozum průměrného člověka není možné ztotožnit s průměrným rozumem a už vůbec ne s rozumem osoby průměrných vlastností.
- Vysvětlili autoři, proč se v § 4 nepíše o průměrném rozumu (jako v § 1800), ale o rozumu průměrného člověka?
- Kdo je průměrný člověk? Jaký má obvod hlavy? Jakou má barvu vlasů? Je to žena? Která žena?
- Kdo je osoba průměrného rozumu? Je to osoba právnická? Je to komanditní společnost? Která?
- Kdo je osoba průměrných vlastností?
(Autoři tady tvůrčím způsobem převzali úpravu rakouského všeobecného občanského zákoníku, která ovšem podobné otázky nevyvolává.)
Zákonodárce by si měl především ujasnit, že rozum průměrného člověka a průměrný rozum jsou pojmy obecně odlišné. Při značení
Č = (Č1, Č2, …, Čn) lidé,
Ri = R(Či) rozum i-tého člověka,
R = (R1, R2, …, Rn),
P(Č) průměrný člověk,
P(R) průměrný rozum
(odhlédněme od toho, že operátor P není definován, chybějícíc definici
zavedením značením nedoplníme).
obecně neplatí
R(P(Č1, Č2, …, Čn)) = P(R(Č1), R(Č2), …, R(Čn))
nebo zkráceně
R(P(Č)) = P(R)
V jakém vzájemném vztahu jsou uvedené právní pojmy? Jsou to entity bez vzájemných vazeb.
Vysvětlili autoři, proč se v § 4 nepíše o průměrném rozumu (jako v § 1800), ale o rozumu průměrného člověka Protože ty formulce mají rozdílné významy.
- každá svéprávná osoba má (nestejný rozmanitý!) rozum průměrného člověka § 4
- každá svéprávná osoba má (by měl stejný rozum!) průměrný rozum člověka § 4
Kdo je průměrný člověk? Jaký má obvod hlavy? Jakou má barvu
vlasů? Je to žena? Která žena?
Kdo je osoba průměrného rozumu? Je to osoba právnická? Je to komanditní
společnost? Která?
Kdo je osoba průměrných vlastností?
„kdo“ je nesprávná otázka – průměr neidentifikuje osobu ale
chrakterizuje vlastnost, tj. „Jaká je osoba…“ hypotetická s vlastností
střední hodnoty průměru, nemusí existovat, a nemá definovanou žádnou
jinou vlastnost.
„Jsou to entity bez vzájemných vazeb“
Vzájemných vazeb mezi uvedenými právními pojmy je celá řada, např.: člověk je osobou, rozum člověka je vlastností člověka, rozum osoby je vlastností osoby, osoba průměrných vlastností je i osobou průměrného rozumu.
Je tedy zřejmé, že zákonodárce důsledně rozlišuje člověka od osoby, rozum člověka/osoby od vlastností člověka/osoby a osobu průměrných vlastností od osoby průměrného rozumu.
Není to otázka pro psychologa, autorům OZ? Kdo zde to ví, co probíhalo
autorům OZ v hlavě? Jaký je rozum občanů ČR? Co na to statistika
občanů? Od kterého věku? Průměrný člověk, jde o výšku, váhu ..?
Souvisí to s IQ, podle Gausse? Ale víme, že i lidé s vysokým IQ,
vzdělaní mohou v běžném životě ztroskotat, uzavřou nesmyslné smlouvy,
protože jim chybí „selský rozum“. Jak je to s debilem, imbecilem(§ 19)?
Nepadá úroveň rozumu s davem? Právnická osoba není člověk. Jak to
vysvětlují v odůvodnění k OZ?
Ale na toto téma je toho na intu dosti. Nejspíše to bude ten, kdo je plně
svéprávný (má OP, ŘP, myslivecký lístek, zbrojní pas, nemá
alzhajmra…) ne? Neslibovali nám po r. 1989 jak budou zákony jednoduché,
jasné, pochopitelné? Jaký rozum měli ti, co OZ chválili??
„Právnická osoba není člověk.“
ObčZ píše o osobě průměrného rozumu (nikoli o člověku průměrného rozumu), takže podle ObčZ osoba má rozum.
A nemá to být tak, že Ti co „stvořili“ NOZ jsou ti nejlepší z nejlepších, navíc neomylní jedinci, a my ostatní jsme ti průměrní? PS.: možná že ještě mezi sebou vezmou osoby s právním vzděláním.
Napsal jste to hezky. Ty definice mi připomínají třetí říší, tohle mohl vymyslete jenom blb. Nebo, že by to byl záměr? Průměrný rozum má ten, koho ani nenadne pochybovat o tom, že by NOZ nebyl v pořádku a vůbec, že by byl jenom trochu nejasný. Osoba s rozumem průměrného člověka nepochybuje o ničem co se deje kolem, nemyslí, pouze věří. Viz např. výklad bytového spoluvlastnictví, o tom výkladu nelze vůbec pochybovat, jen to zkuste. Zachvíli na nás začnou dělat hon jako na čarodejnice, já s nimi taky nesouhlasím. Ono nás zcela jistě bude víc, co nemáme rozum průměrného člověka. Je pouze otázka, jestli lidi, kteří nesplňují kriterium o průměrnosti nebudou mít strach dát to najevo.
Vědí vůbec absolventi právnické fakulty, co je průměr?
Jedno z témat maturitní práce z češtiny bylo: „Bojujeme proti průměrnosti“
toto je pěkná příležitost ten NOZ rozebrat po vzoru těch údajně absentujících přechodných ustanovení…
Pěkná příležitost k debatě, zda se jedná o aritmetický, harmonický, geometrický či vážený průměr. Neboť přeci z pouhého údajného mlčení zákonodárce nelze pro vlastnosti toto průměru nic dovozovat. :) :) :)
Většina lidí (průměrným rozumem) zná co to je aritmetický průměr, nějaká střední hodnota, statistická veličina. Příklady, průměrná rodina má 2,2 dětí a já sním dvě kuře ty nic, v průměru budeme mít jedno kuře dokladují, že varianta nositelu průměru vůbec nemusí existovat, a proto nemá smysl otázka, kto to je, kdo má průměrný rozum. V případě kvalitativních vlastností rovněž je průměr vyjádřením „střední hodnoty“. Uvedením těchto vlastností v zákoně bych viděl způsob vyjádření toho, že dané ustanovení nemusí splňovat každý člověk bez výjimky. Který jedinec disponuje nějakou marginální vlastností, nesplňující danou vlastnost průměrnosti asi posoudí soud případ od případu. Pravděpodobně nebudou to jednotlivci zde často označené charakteristikou „blb“ a „troll“.
Průměrný člověk je již charakteristika, lze pouze měřit nalezneme-li metodu pro daný účel použití. Není to bezcenná charakteristika: Výrok „tento nadpis přečte každý člověk“ je nepravdivý, naopak výrok „tento nadpis přečte každý průměrný člověk“ je pravdivý, neboť se nepředpokládá, že průměrný člověk je slepý nebo negramotný. Vlastnost „průměrný“ umožňuje vyloučit varianty krajních vlastností. Pro daný případ použití těžko lze jinak vyjmenovat všechny „neprůměrné“ vlastnosti, ale pro daný výskyt dovedeme posoudit buď objektivně nebo intuitivně, zda se jedná o průměrný případ či nikoliv.
Poslední komentáře