Promlčení a vymahatelnost pohledávky
Zde se pravidelně objevují dotazy ohledně promlčených peněžních nároků
SVJ. Jsou rovnou označovány jako „škoda způsobená výborem“ nebo
„škoda způsobená předsedou“.
Upozornil jsem už, že účetně vznikne škoda teprve tehdy, až SVJ označí svou pohledávku jako nedobytnou a odepíše ji ve svém účetnictví. Do té doby se nedá jednoduše prokázat že vznikla škoda. Běžná pohledávka je prostě aktivum v účetní knize.
Podmínky pro označení pohledávky za nevymahatelnou shrnul přehledně Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 26.05.2021, 27 Cdo 1818/2020. Cituji:
|
[22] Z ustálené judikatury Nejvyššího soudu se podává, že: 1) Skutečnou škodu může představovat také splatná pohledávka věřitele, kterou – vzhledem k okolnostem případu – lze považovat za nevymahatelnou. I v tomto případě lze totiž hovořit o újmě, která nastala (projevila se) v majetkové sféře poškozeného (věřitele), spočívá ve zmenšení jeho majetkového stavu a je objektivně vyjádřitelná (vyčíslitelná) všeobecným ekvivalentem (penězi), a je tudíž napravitelná (nedochází-li k naturální restituci) především poskytnutím peněz. 2) Ke vzniku škody dochází okamžikem, kdy je vzhledem k okolnostem případu nepochybné, že pohledávka za obligačním dlužníkem je nevymahatelná. 3) Pro účely náhrady škody způsobené tím, že se pohledávka stala nedobytnou, není nezbytné, aby závěr o nedobytnosti pohledávky byl učiněn v soudním řízení proti dlužníkovi, nýbrž pro závěr, že se jedná o nevymahatelnou pohledávku, je rozhodující objektivní zjištění, že se věřitel skutečně svého práva nedomůže. 4) Pro závěr o tom, zda se jedná o nevymahatelnou pohledávku, nejsou významné subjektivní představy věřitele o míře jeho úspěšnosti v případném soudním řízení. 5) Škoda věřiteli totiž vzniká, jestliže jeho pohledávka není uspokojena, dlužník odpírá dobrovolně plnit a plnění na něm již nelze soudně vymáhat. V případě, že právo na plnění bylo u soudu uplatněno, stává se nevymahatelným, jakmile dlužník důvodně vznesl námitku promlčení. Srovnej zejm. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 18. 3. 2008, sp. zn. 21 Cdo 480/2007, a ze dne 26. 2. 2014, sp. zn. 25 Cdo 3672/2012, uveřejněné pod čísly 77/2008 a 64/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, ze dne 20. 3. 2003, sp. zn. 25 Cdo 860/2002, ze dne 11. 3. 2009, sp. zn. 25 Cdo 948/2007, ze dne 28. 1. 2014, sp. zn. 25 Cdo 2024/2012, ze dne 30. 7. 2014, sp. zn. 25 Cdo 1313/2014, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 11. 2016, sp. zn. 25 Cdo 4592/2015, ze dne 20. 12. 2017, sp. zn. 25 Cdo 5986/2016, rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 13. 3. 2019, sp. zn. 27 Cdo 3472/2017, či ze dne 21. 7. 2020, sp. zn. 27 Cdo 3753/2018. [23] Uvedené závěry přijaté v poměrech právní úpravy účinné do 31. 12. 2013 se prosadí i při výkladu shora citovaných ustanovení účinných od 1. 1. 2014. |
„V případě, že právo na plnění bylo u soudu uplatněno, stává se nevymahatelným, jakmile dlužník důvodně vznesl námitku promlčení.“
Vy jste teoretik, toto je teorie. V praxi je právo nevymahatelné pouze a teprve, až soudce o promlčení rozhodne. Pouhé vznesení námitky promlčení ani zdaleka nestačí.
Poslední komentáře