Příklad rozúčtování nákladů na vytápění podle předpisů platných od r. 2016
Rozúčtování nákladů na vytápění upravuje zákon č. 67/2013 Sb. a vyhláška č. 269/2015 Sb. Rozúčtování způsobem popsaným v citovaných předpisech je závazné v případech, kde je povinná instalace měřidel podle zákona o hospodaření energií (dnes je instalace povinná až na málo výjimek vyplývajících ze zvláštních technických řešení).
Od rozúčtování za r. 2016 by měly uvedený postup uplatňovat všechny rozúčtovací společnosti a poslytovatelé služby vytápění. Měla by skončit dosavadní praxe, kdy rozúčtovací společnosti používaly vlastní často utajované know how (v některých případech pochybné kvality) a příjemci služby si tak nemohli zkontrolovat přesný výpočet rozúčtování.
Uvádím příklad závazného rozúčtování nákladů na vytápění podle citovaných předpisů:
V zúčtovací jednotce je 8 bytů.
Celková započitatelná plocha všech bytů 800 m2.
Náklady na vytápění celé zúčtovací jednotky 160.000 Kč.
Základní složka 40 % tj. 64 000 Kč.
Spotřební složka 60 % tj. 96 000 Kč.
Průměrný náklad na vytápění v celé zúčtovací jednotce na 1 m2
=
160 000 /800 tj. 200 Kč/ m2.
Limity připadající na 1 m2 započitatelné podlahové plochy činí –20 % a +100 % tj. 160 a 400 Kč/m2.
Po odečtení náměrů v bytech se nejdříve zjištěné náměry z jednotlivých bytů přepočtou podle polohových a výkonnostních koeficientů podle schválených pravidel v SVJ. Dále budeme počítat s takto přepočtenými náměry.
Celkovou základní složku nákladů ve výši 64 000 Kč rozdělíme mezi jednotlivé byty podle započitatelné podlahové plochy, celkovou spotřební složku nákladů ve výši 96 000 rozdělíme mezi jednotlivé byty podle přepočtených náměrů. Pro každý byt sečteme takto zjištěnou ZS a SS a získáme tak následující celkové náklady pro každý jednotlivý byt:
Byt č. 1 se zap. podlahovou plochou 60 m2 = 8 400 Kč tj. 140 Kč/m2. Tj. 70 % proti průměru na 1 m2 (140/200=70 %). Povolená výjimka je minimálně 80 % z průměru tj. 160 Kč/m2. Úhrada bytu č. 1 = 160 Kč x 60 m2 = 9 600 Kč.
Byt č. 2 se zap. podlahovou plochou 40 m2 = 4 800 Kč tj. 120 Kč/m2. Tj. 60 % proti průměru na 1 m2 (120/200=60 %). Povolená výjimka je minimálně 80 % z průměru tj. 160 Kč/m2. Úhrada bytu č. 2 = 160 Kč x 40 m2 = 6 400 Kč.
Byt č. 3 se zap. podlahovou plochou 60 m2 = 26 400 Kč tj. 440 Kč/m2. Tj. 220 % proti průměru na 1 m2 (440/200=220 %). Povolená výjimka je maximálně 200% z průměru tj. 400 Kč. Úhrada bytu č.3 = 400 Kč x 60 m2 = 24 000 Kč.
Byt č. 4 se zap. podlahovou plochou 40 m2 = 16 800 Kč tj. 420 Kč/m2. Tj. 210 % proti průměru na 1 m2 (420/200=210 %). Povolená výjimka je maximálně 200 % z průměru tj. 400 Kč. Úhrada bytu č. 4 = 400 Kč x 40 m2 = 16 000 Kč.
Úhrady bytů č. 1 až 4 jsou konečné a do dalšího přepočtu už nevstupují.
U bytů č. 5, 6, 7 a 8 náklady na jejich byt byly v rozmezí 160 Kč až 400 Kč na m2, tzn., že splňují přípustné odchylky od hodnoty průměrného nákladu na vytápění v celé zúčtovací jednotce. U těchto bytů se provede další přepočet úhrad jejich nákladů následovně:
Od celkových nákladů na vytápění se odečtou úhrady stanovené
upraveným výpočtem pro byty, které jsou pod limitem (byty č. 1 a 2) a
náklady pro byty, které jsou nad limitem (byty č. 3 a 4), tj.:
160 000 – 9 600 – 6 400 – 24 000 – 16 000 = 104 000.
Částka 104 000 Kč se opět rozdělí na základní složku ve výši 40 % tj. 41 600 Kč a ta se rozdělí mezi byty č. 5 až 8 v poměru započitatelných ploch bytů č. 5 až 8.
Spotřební složka bude činit 60 % z 104 000 Kč tj. 62 400 Kč a ta se rozdělí mezi byty č. 5 až 8 v poměru přepočtených náměrů indikátorů bytů č. 5 až 8.
U každého z bytů č. 5 až 8 sečteme zjištěnou základní složku a spotřební složku a dostaneme přepočtenou výši nákladů pro každý z bytů č. 5 až 8. Každou takto zjištěnou přepočtenou výši nákladů opět zkontrolujeme, zda nepřekračuje přípustné stanovené limity od hodnoty průměrného nákladu tj. zda je průměrná hodnota na m2 v rozmezí 160 až 400 Kč. Pokud ano, jde o konečnou úhradu těchto zbývajících čtyř bytů. Pokud některé z bytů překročí přípustné limity, provede se u nich další přepočet stejným způsobem jako v předchozím kroku.
V případě potřeby postup opakujeme, dokud přípustným limitům 160 až 400 Kč na m2 nevyhovují všechny byty v zúčtovací jednotce.
Poznámka: Podle vyhlášky č. 269/2015 § 3/1 činí základní složka nákladů na vytápění v zúčtovací jednotce 30 % až 50 % a zbytek nákladů tvoří spotřební složku. Výši základní složky určí poskytovatel služeb. V uvedeném příkladu byla stanovena ZS na 40 % a SS na 90 %.
Dobrý den, prosím o radu jak postupovat při stanovení nákladů na vytápění. Přímo v bytovém domě se nachází plynová kotelna, která byla letos zmodernizována (kompletní výměna kotle včetně rozvodů), přičemž stará kotelna nebyla dosud odepsána. Jak postupovat při stanovení odpisů a uplatnění těchto nákladů při rozúčtování tepla za rok 2016? Děkuji.
Příklad rozúčtování podle pana Oldy nedává smysl. Základní složka v dané procentní výši je základním výpočtem jednou daná a nelze ji ovlivňovat náklady spotřební složky u bytů kde jsou její údaje mimo toleranční pole (-20 a +100% průměrné hodnoty). Takový výklad úpravy základní složky jsem nikde nanalezl a budu rád pokut to někdo ozřejmí.
Ve vyhlášce 269/2015 paragraf 3 odst. 2/c řeší upravenou hodnotu nákladů přijemce služeb, který překročil toleranční pole:
„takto stanovená upravená hodnota nákladů na vytápění příjemce služeb se odečte od celkové částky nákladů na vytápění a zůstatek se rozdělí mezi ostatní příjemce služeb podle zákona, dokud všichni příjemci služeb nevyhoví stanovené přípustné odchylce rozdílu v nákladech na vytápění připadající na 1 m2 započitatelné podlahové plochy v zúčtovací jednotce v daném zúčtovacím období.“
Takže zůstatek se rozdělí mezi ostatní příjemce služeb (kteří nepřekročili toleranční pole) podle zákona tj. standartním způsobem podle § 6 odst. 2 a 3 zákona č. 67/2013, v němž je v odst. 2 uvedeno, že se rozdělí náklady na vytápění na základní a spotřební složku … .
Tento výklad vyhlášky MMR navíc potvrzuje metodický pokyn MMR k zákonu č. 67/2013 a vyhlášce 269/2015 http://www.mmr.cz/…_14_1_16.pdf, v němž se uvádí:
" Pokud dojde k překročení přípustných rozdílů, bude provedena úprava výpočtové metody uvedená ve vyhlášce č. 269/2015 Sb., v § 3, odst. 2, písm. a) a b). Příklad postupu při využití výpočtové metody je uveden v příloze č . 2"
V uvedené příloze s příkladem postupu je uvedeno:
„Částka 138.400 Kč se mezi zbývajících šest bytů rozdělí standardním způsobem: – základní složka ve výši 40 % pak bude činit 55.360, – Kč a rozdělí se v poměru započitatelných ploch zbývajících šesti bytů – spotřební složka ve výši 60 % pak bude činit 83.040, – Kč a rozdělí se v poměru náměrů indikátorů zbývajících šesti bytů v souladu s výpočtovými postupy pro užívání indikátorů…“
Každé rozúčtování je spravedlivé jen a pouze na základě fyzikálně jasných náměrů. Každá matematická metoda využívající chybné náměry má chybné výsledky.
Uvedu jednoduchý limitní příklad, se kterým jak je vidět si tato metoda také nijak neporadí:
Vezměme si dům, který obsahuje pouze dva byty. Tyto byty budou z pohledu tepelně technických parametrů zcela totožné. V objektu jsou indikátory splňující normu ČSN EN 834.
V těchto bytech budeme mít dva uživatele. Jednomu bude stačit o něco menší teplota k vytápění, než tomu druhému.
K čemu došlo u náměrů?
U uživatele A, kterému stačí nižší teplota a vytápí si na 19,5°C indikátory díky spouštěcí teplotě změří 0 dílků. Stačí aby teplota v místě instalace byla jen o desetinu stupně menší než je spouštěcí a indikátor již měřit nesmí. (pokud bude chtít někdo zpochybňovat, nechť si nastuduje normu)
Druhý uživatel B má 20,5°C a indikátory měří celou topnou sezonu. Tudíž jeho náměr bude nenulový (je jedno jaký).
A teď nastupuje matematická metoda:
Uživatel A bude prohnán výpočtem a zaplatí krásných 80% průměrné úhrady. No a uživatel B 120%.
Jejich úhrada by se měla lišit pouze o 6%.
Zde je jasně vidět, že ani dokonalá (a provozně drahá) metoda na základě mizerných náměrů neposkytne spravedlivé rozúčtování.
Petr Patočka VIPA CZ s.r.o.
Všechny metody měření a rozúčtování mají své výhody a nevýhody, ale každý by měl mít možnost si vybrat, které dá přednost.
Metoda VIPA má jednu nepříjemnou vadu, že neumí podchytit nadměrné větrání při otevřených radiátorech, což občas přímo bije do očí.
Poměrové měření předpokládá spolehlivé měřiče a také správný přístup k regulaci vytápění ze strany poskytovatele tepla. Při nižší teplotě topné vody se využívá většina topné plochy radiátorů a ke zkreslování náměrů tak dochází jen minimálně. Také vliv stoupaček je podstatně menší a náměry na radiátorech jsou po celém domě rovnoměrnější.
Ale jinak program HC-A odhalí všechny nešvary a chytračení, používané při vytápění.
Pokud by chtěl uživatel (A) využívat spouštěcí teplotu indikátorů, nic mu v tom nebrání, ale při použití programu HC-A větší úsporu než 20 % pod průměrné náklady nedocílí, ať má byt v kterémkoliv místě domu. Jeho nadlimitní úspory budou připočteny k dobru nejbližším sousedům (B), kteří mu byt museli temperovat, aby si tu teplotu 19,5 °C udržel. A jestli soused (B) jinak ve srovnání s jinými topil normálně, vůbec nebude muset platit 120 %, nýbrž jen 100 % průměrných nákladů.
Pokud si pletete přímou a modifikovanou denostupňouvou metodu (MDM) je to vcelku zásadní problém při jejím kritizování. To plyne i z popisu na Vašich webových stránkách.
MDM Vipa si s otevřeným oknem a nadměrným větráním poradí zcela bez problémů a bez zaváhání.
Ale zpět k mému příkladu. Já uváděl, že v objektu jsou dva byty. Tedy přesně řečeno dva byty. Ne nějaké dva byty, ale jen a pouze dva byty. Z toho pak plyne, že z chybných náměrů se prostě stane jen a pouze chybné rozúčtování. Jakmile byt A bude platit 80% na druhého zbude 120%. Názorně je ukázáno a sám jste to svým výkladem potvrdil, že matematický postup jakkoli sofistikovaný a rafinovaný je prostě jen hraní s čísly. Rozúčtování bude stále fyzikálně chybné.
V současné době, jakákoli metoda, musí nulovému náměru přiřadit 80% úhrady. Tak plyne z legislativy.
Petr Patočka VIPA CZ s.r.o.
Podle pana Patočky z TZBinfo: Kdo má v bytě teplotu 19°C a uzavřená otopná tělesa, zaplatí za 19°C, soused, který má v bytě teplotu 21°C, zaplatí, pokud má dům MDM VIPA za 21°C, nikoliv za 35°C.
Je to tedy jasně metoda, která měří teplotu v bytě.
Ve srovnání s obvyklými způsoby rozúčtování při použití poměrových měřidel dává samozřejmě rovnoměrnější výsledky.
Z uvedeného prohlášení p. Patočky je ale také zřejmé, že není zkoumáno, jakou cestou se této teploty dosáhlo, zda citlivým vytápěním nebo intenzivním vytápěním spolu s větráním. A to může být pro uživatele celkem demoralizující a demotivující.
Právě toto můj program HC-A spolu s poměrovými nebo absolutními měřidly tepla dokáže odhalit, jak jsem psal už v jiném komentáři.
Pokud se týká dvou bytů, moc se omlouvám, nepřečetl jsem si pořádně zadání. Pochopitelně musíme respektovat zákonné limity. Mám k nim ale také výhrady, viz http://teplo.wgz.cz/…-legislativu
Program HC-A má smysl používat až od tří bytů v domě výše. Pak už to není jen hraní s čísly.
Naprosto jste nepochopil MDM Vipa.
MDM VIPA je jednoznačně metoda, která teplotu v bytě neměří.
MDM Vipa teplotu v bytě (dokonce v konkrétní místnosti) počítá. A to je vcelku zásadní rozdíl.
Pokud již chcete nějakou metodu pomlouvat, je třeba ji porozumět.
Váš program jen zavádí jiné matematické hrátky nad pochybnými čísly. Bohužel se domníváte, že tím dosáhnete spravedlivého rozúčtování.
A absolutní měřidla jsou na tom s náměry velmi podobně. Obrátil se na nás zákazník, který má u dvou bytů 16 000krát větší náměr mezi nejmenším a největším náměrem. Z toho ani žádná kouzelná matematická metoda nic nevykouzlí.
Petr Patočka VIPA CZ s.r.o.
To je v podstatě totéž, VIPA vypočítává průměrnou teplotu z jejího dlouhodobého měření. Určitě nepočítá teplotu podle údajů vycucaných z prstu. Kromě toho se u této metody píše, že neregistruje časovou nesoudobost intenzity větrání. Přeloženo do češtiny, dělá se zde z nouze ctnost, když neregistruje teplo, které unikne průvanem dveřmi nebo oknem. Je to možná relativně malý nedostatek, ale je.
Nikomu bych nic neubíral, nemám to zapotřebí. Jen není dobře si něco lakovat moc narůžovo.
Poměrové měření samozřejmě předpokládá kvalitní měřidla tepla, tak jako u VIPA musí být kvalitní snímače teploty.
Zmíněný poměr 16 000 může být velmi efektně zavádějící, neříká nic o číslech v čitateli a ve jmenovateli, takže jako důkaz při rozúčtování je irelevantní. Například 1/0 nebo 15/0 nebo 25/0 je vždy nekonečno.
Dotyčný zákazník argumentoval tímto číslem zřejmě ze zoufalosti nad použitým způsobem rozúčtování. Já se mu nedivím. A není vůbec sám, kdo si zoufá, takových jsou milióny.
Program HC-A si s tím ale hravě poradí. Vyzkoušejte si ho zdarma.
Tak ještě jednou. MDM Vipa neměří teplotu místnosti. Ani její integrál.
MDM Vipa teplotu místnosti počítá z teploty zpětného potrubí.
Takže, pokud někdo otevře okno a nechá puštěné topení, systém Vipa změří zvýšenou teplotu zpětného potrubí a ne sníženou teplotu místnosti. Z toho vcelku logicky plyne, že nemáme problém s otevřeným oknem. K napadání kterékoli metody je vždy třeba znát její vlastnosti.
Pokud napíšete Poměrové měření samozřejmě předpokládá kvalitní měřidla tepla, tak jako u VIPA musí být kvalitní snímače teploty. jen ukazujete jak o problematice nic nevíte. Indikátory topných nákladů (lidově „poměrové měření“) nepoužívá měřidla tepla. Nevím co si představujete pod pojmem „snímač teploty“, ale pokud je to něco jako teplotní čidlo u přímě denostupňové metody, tak to systém Vipa nepoužívá. Pokud si pletete indikátor topných nákladů s měřičem tepla, je to zásadní nedostatek.
Já Váš program nijak nenapadám. Rozhodně může být pro nějakého konkrétního zákazníka, který si chce dělat rozúčtování sám, možným přínosem (s ohlédnutím na moje dřívější konstatování, že z blbých náměrů dostanu vždy blbé rozúčtování nezávisle na sofistikovanosti matematických kejklí). Ale jednoznačně netušíte nic o zpracovaní dat, tak jak je potřeba jej provádět při profesionálním rozúčtování.
Už jen pomyšlení, že pro každý objekt budu muset otevřít jeden soubor s rozúčtováním mě jímá děs. Profesionální firmy používají sofistikovaná databázová řešení a například zadání hodnot pro 315 objektů od jednoho zákazníka, včetně zadání všech dalších proměnných, je záležitost minut. Pokuste se postupně otevřít 315 souborů a zadat do nich jedno číslo. Dostanete se k době zhruba 3–4 hodin. A to je jen jedno číslo.
Poměr mezi nejnižším a nejvyšším náměrem v objektu je naprosto jasně a jednoznačně popisující. Pokud byt s nejvyšší spotřebou měl spotřebovat 16 000krát více tepla než byt s nejnižší spotřebou (měřeno kalorimetrem) je zcela jedno o jakých jednotkách se budeme bavit. Je to asi tak, jako byste chtěl vést debatu na téma spotřeby jednoho jedoucího auta vůči jinému jedoucímu na trase z Prahy do Liberce a tvrdil že 16 000krát vyšší spotřeba je ok.
Petr Patočka VIPA CZ s.r.o.
Každé způsob rozúčtování má svá pro a proti. Je na příjemci služeb, jaké řešení si zvolí.
Já jsem navrhnul rozúčtování, vycházející z poměrového nebo absolutního měření tepla spotřebovaného v radiátorech, které je zdaleka nejrozšířenější.
Profesionální firmy využívají sofistikovaná řešení pro celý komplex účetnictví spojeného se správou domu. K rozúčtování nákladů na vytápění je tam vložena jednoduchá utilitka, avšak z jejích výstupů jsou nešťastné milióny lidí.
Nacpat rozúčtování nákladů pro celé město do jednoho programu není problém ani pro mne.
V programu HC-A jsem nicméně zvolil, dle mého názoru, praktičtější přístup, kdy si může rozúčtovatel vybrat modul daného domu a pracovat s ním pohodlně a bez zvláštních nároků na operační paměť počítače. A hlavně !!! výsledky rozúčtování jsou v porovnání s běžnými komplexními účetními programy mnohonásobně spravedlivější.
Zábavné hrátky s poměrnými čísly jsou atraktivní záležitostí pro zpestření života. Ale pokud je u jakéhokoliv zařízení porucha, řeší se individuálně. A nebývá moc prozíravé na jejím základě zatracovat celý systém.
Seriózní diskusi vítám, je vidět, že je téma nákladů za teplo stále velmi žhavé.
Bohužel to co uvádíte na Vašem webu nezakládá jakýkoli náznak seriózní diskuze.
Pro mě a jistě i zdejší čtenáře je jistě dostatečné potvrzení, že si jen hrajete s čísly a chybně předpokládáte, že pochybné náměry povedou ke kvalitnímu rozúčtování. Pochybné náměry bohužel nevznikají chybou zařízení, jak se zde snažíte prezentovat.
Demoverzi vašeho programu (sešitu v tabulkovém procesoru) bohužel nemám jak vyzkoušet, protože není volně k dispozici. Licenční podmínky použití demoverze jsou zmatečné neb při ukončení vyžadují provedení úkonů neexistujícího bodu smlouvy. Jestliže programátor není schopen si ani pohlídat vztahy v licenčních podmínkách, proč bych se měl domnívat, že podobné chyby nebude obsahovat i nabízený produkt?
Petr Patočka VIPA CZ s.r.o.
Já to beru tak, že každý má právo na své názory.
S čísly si nehraji a náměry beru tak jako ostatní. O jejich legálnosti polemizujte s výrobci nebo s uživateli indikátorů.
Demoverze mého programu není volně na rozdávání, je adresná, jako např. u MS Office.
Potřebný modul Vám pošlu na základě řádné objednávky dle návodu v rubrice Licence.
Překlep v Licenčních podmínkách jsem opravil, děkuji.
Demoverze MS Office je volně ke stažení. Netuším o čem hovoříte. Nebo o tom možná netušíte nic Vy?
Např: Download Microsoft Office 2016 64-bit/x64 installer , jak vidíte tak přímo ze stránek Microsoftu.
Petr Patočka VIPA CZ s.r.o.
Pane Patočko, děkuji za Váš příspěvek. Protože pan Černý bude asi stále obtěžovat se svým geniálním programem, tak bude lepší ho ignorovat. Ještě jednou děkuji, třeba to někomu otevře oči.
Pane inženýre, jak byste to nadměrné věrání definoval. Já teplomil mám nadměrné větrání, když větrám 10 minut, někdo nemá nadměrné větrání, ani když větrá celý den. Jak byste to nadměrné větrání zjišťoval.
Z pohledu rozúčtování je nadměrným větráním takové, které nadměrně vybočuje z průměru, což se projeví až na výsledcích rozúčtování. Nejlépe je to patrné z grafu č. 3 na www stránce „Grafické znázornění způsobů rozúčtování“ http://teplo.wgz.cz/…nani-zpusobu , viz např. zvýšené náklady u bytů č. 9 a 39, způsobené vydatnějším vytápěním, možná i z důvodu větrání při otevřených radiátorech.
Pro zajímavost: Na grafu č. 2 je vidět, že při dosavadním způsobu rozúčtování se takové zvýšení u bytu č. 9 vůbec neprojeví, tak jako nedostatečné vytápění bytu č. 13. K tomu je dobré se podívat i na graf č. 1 níže. A uživatel bytu č. 39 se při dosavadním způsobu rozúčtování pořádně a přitom nespravedlivě prohne.
Příklad hororové práce pro rozúčtovatele, a to jen u osmibytového domu, navíc zde bije do očí celá řada nespravedlivostí: U bytů s podlimitní spotřebou se nerozlišuje, jaký vliv na náklady má jejich spořivost nebo teplo získané ze stoupaček nebo teplo získané od sousedů, nehledě na další vlivy, které se projevují zejména u vyšších domů. U bytů s nadlimitní spotřebou není jisté, zda topili při otevřených oknech (a ostatní jsou povinni se jim na jejich rozmařilost poskládat) nebo byli nuceni nadprůměrně topit proto, že v jejich bytech nejsou průběžné stoupačky.
U programu HC-A http://teplo.wgz.cz/ (po jednorázovém vyplnění konstrukčních parametrů a některých dalších vstupních údajů) stačí zadat souhrnné náklady a náměry a ihned tisknout výsledky. Přitom všechny vlivy, které u předchozího výpočtu nebyly brány v úvahu, jsou programem HC-A přesně vyčísleny a rozúčtovány, takže všechny hodnoty, včetně extrémů v uvedeném výpočtu, jsou odpovídající způsobem zkorigovány. A pokud jsou v některých bytech zjištěny nadlimitní úspory, jsou rozúčtovány přednostně sousedním bytům, které jsou pochopitelně postiženy nejvíc. Nikdo neplatí ani o korunu nespravedlivě méně nebo nespravedlivě více. K žádnému bezdůvodnému obohacení nemůže dojít. Příjemce služeb obdrží detailní výpis a rozúčtovatel má k dispozici i přehledné souhrnné grafy výsledných i dílčích nákladů za celý dům.
Nadlimitní úspory jsou podle vás přednostně rozúčtovány sousedním bytům.
V dobře zatepleném domě se však prostupem tepla přes příčky mezi byty velice rychle vyrovná teplota ve všech bytech a je pak zhruba stejná ve všech bytech. Tzn., že byt s nadlimitními úsporami není vytápěn jen sousedními byty, ale i byty ostatními.
Nevytápěný byt (A) ochlazuje sousední byty (B). V nich se tedy musí topit více a úspory, které vzniknou nevytápěnému bytu (A) a přesahují zákonný limit, jsou přeúčtovány k dobru těmto sousedním bytům (B). Pokud však i některý ze sousedních bytů (B) je nedostatečně vytápěn, pak je na dalším přilehlém bytu ©, aby si přitopil, pokud chce mít normální pohodu.
Nevytápěný byt okruhu (B) logicky nemůže dostat podíl úspor od nevytápěného bytu (A) a tento podíl bude rozúčtován mezi všechny ostatní byty v domě, které jsou vytápěny nadlimitně a to podle toho, v jaké míře překračují zákonný minimální limit nákladů.
Uvedený přilehlý byt okruhu ©, pokud je nadlimitně vytápěn, dostane samozřejmě svůj podíl úspor z přilehlého nevytápěného bytu okruhu (B).
Uvádíte:
„Nevytápěný byt (A) ochlazuje sousední byty (B). V nich se tedy musí
topit více a úspory, které vzniknou nevytápěnému bytu (A) a přesahují
zákonný limit, jsou přeúčtovány k dobru těmto sousedním
bytům (B).“
Dobře, ale dejme tomu, že žádný ze sousedních bytů (B) není nedostatečně vytápěn, tzn., že byste podle vás přeúčtovali úspory, které vzniknou nevytápěnému bytu (A) a přesahují zákonný limit, přeúčtovali těmto sousedním bytům (B), nikoliv dalším bytům v domě. Já si ale myslím, že v dobře zatepleném domě díky prostupu tepla mezi byty se teploty v celém domě rychle vyrovnávají, a že se tedy na vytápění nevytápěného bytu (A) ve skutečnosti nepodílejí jen sousední byty, a že by se tedy neměly úspory bytu (A) přeúčtovat v tomto případě jen na sousední byty, nýbrž i na ostatní byty.
Izolace vnějších stěn nemá vliv na prostupy tepla uvnitř domu, pouze na celkové tepelné ztráty. Teplo se mezi byty šíří určitou rychlostí, ale každý má dost času reagovat tak, aby si nastavil a udržel svou vlastní tepelnou pohodu. Zákon přitom stanoví, že určité teplotní rozdíly a tudíž i ztráty tepla do vedlejšího méně vytápěného bytu musíme tolerovat. A má to své opodstatnění. Kdyby se pásmo tolerance zužovalo, ztrácela by se motivace k úsporám. Něco za něco. :) Já bych se přesto přikláněl k zúžení záporného pásma tolerance. To jsem modeloval na www stránce „Náměty pro legislativu“. Kromě toho se neúčtuje dynamika prostupů tepla, ale souhrnné náklady za celou topnou sezónu.
„Izolace vnějších stěn nemá vliv na prostupy tepla uvnitř domu“
Pokračujte, prosím. Třeba tohle je ukázkový blaf.
Pane inženýre,
nemůžete, prosím, ony okruhy A, B, C poněkud objasnit na příkladu?
Předpokládejme bez újmy na obecnosti bytový dům tvaru krychle, v němž jsou všechny byty stejné velikosti a stejného tvaru – rovněž krychle. Byty označme souřadnicemi Patro, Y, Z, kde Y a Z jsou souřanice bytu v rámci patra. Máme tak byty Byt1,1,1 až BytMax,Max,Max. Buďte K koeficient prostupu tepla mezi byty a V koeficient prostupu tepla mezi bytem a venkovním okolím (ve W K−1 m−2). Koeficient prostupu tepla stěnou je shodný jako koeficient prostupu tepla vodorovnou konstrukcí. Buď In vstupní matice typu Max × Max × Max náměrů na indikátorech. Napište zde, jaká bude výstupní matice Out ∈ Max3 podílů jednotlivých bytů na nákladech na teplo obecně a potom v příkladech, které zde zadám.
Bez této informace je jakákoli diskuse s Vámi ztrátou času.
Vážený pane Bc. Vyskočile,
uzavřel jste se do maticové krychličky a nemůžete z ní ven.
Můj výpočet je také prostorovou maticí – náklady na vytápění bytů jsou v něm provázány ve všech třech směrech, ale je podstatně složitější než uvádíte v příkladu, protože náklady na vytápění ani zdaleka nezávisejí jen na prostupu tepla stěnou.
S přihlédnutím k realitě se ale vyjadřuji tak, aby tištěný výsledek pochopil i běžný příjemce služeb.
„…Nový způsob rozúčtování nákladů na vytápění je vytvořen na základě chráněného know-how a řeší zásadní, systémové nedostatky dosavadních způsobů rozúčtování:…“A co říká §8/1 zákona 67/2013
Na základě písemné žádosti příjemce služeb je poskytovatel služeb povinen nejpozději do 5 měsíců po skončení zúčtovacího období doložit příjemci služeb náklady na jednotlivé služby, způsob jejich rozúčtování, způsob stanovení výše záloh za služby a provedení vyúčtování podle tohoto zákona a umožnit příjemci služeb pořízení kopie podkladů
Zkuste nám pane Inženýre vyjasnit (pokud možno srozumitelně i pro lidi s podprůměrným rozumem), zda Vaše „obchodní úvaha“ 150Kč/radiátor (tzn. pro 50-bytů/SVJ a 4-radiátory/byt, cena Vášeho know-how cca 30.000) zahrnovala i situaci, co bude až příjemce služeb (vy ho z nějakého, zřejmě sofistikovaného důvodu stále nazýváte „konečný spotřebitel“) bude nekompromisně TRVAT na předložení VŠECH podkladů ze kterých vyúčtování vychází a doložení ZPŮSOBU rozúčtování.
Zkuste tedy zcela konkrétně vysvětlit jakou máte připravenu metodiku pro SVJ která by chtěla Váš program HC-A použít a na které se příjemce služeb obrátí s touto žádostí. Předpokládejte, že příjemce je zarputilý a otravný a odmítá Vámi spočítaný nedoplatek zaplatit. Argument, že by se SVJ mělo SVJ obrátit na soud – přeskočte, to SVJ nakonec bude nuceno udělat, nicméně bude zřejmě u soudu vysvětlovat, proč použilo „Vaše chráněné know-how“ a nedostálo tak liteře zákona.
Nespokojený příjemce služeb, byť zarputilý a otravný, se bude muset bohužel spokojit s údaji, které definuje současná vyhláška 269, § 6, což platí pro nás všechny. Ostatně myslím, že všechny tyto údaje výsledný tiskový výstup pro příjemce služeb dle programu HC-A obsahuje v míře vrchovaté, zkuste se přesvědčit na vlastní oči. Ledaže by příjemce služeb přesvědčil své sousedy, aby mu poskytli ke zkoumání také jejich vyúčtování, což nepovažuji za reálné.
Oprávněné kontrolní orgány ovšem mají přístup ke všem údajům rozúčtovatele, tak si lze jistě vyžádat jejich posudek o správnosti rozúčtování. Do jaké míry budou detaily tohoto posudku zpřístupněny nespokojenému příjemci služeb, to je věc těch kontrolních orgánů a nezávisí na mém názoru.
Hm, pane Černý (ICO-73930181) předkládáte tady své „silácké“ předpoklady, nikoli argumentaci toho významu hodnou. Příjemce služeb nemusí přesvědčovat nějaké sousedy. Příjemce služeb prostě bude trvat na DOLOŽENÍ PODKLADŮ a seznámení se ZPŮSOBEM rozúčtování a to od poskytovatele.
Ať se to vašemu „know-how“ líbí nebo ne. Mám za to, že nerozumíte nebo rozumět nechcete významu slov v §6/f vyhl.269/2015.
Mně jako vlastníkovi je zcela UKRADENÝ, jaký kdo je v SVJ „kontrolní orgán“. Odhlédnu od toho, že konkrétně my žádnýho „orgána“ nemáme. Nahlédnu ale na znění §8/1 zákona 67/2013 a Vám doporučuji totéž, protože je nepochybné, že Vaše kejkle (které jste „zadrátoval“ do Vašeho božského algoritmu) buď ZNÁT BUDU a také kdokoli z příjemců o ně požádá, nebo bude mít SVJ používající Váš HC-Z velký problém dle §13/1.
Ano, na Vašem názoru opravdu opravdu nezáleží; musíte ale pochopit, že kdo ze zástupců SVJ má rozum v hlavě, Vaše „know-how“ ponechá tam kde je – tedy u Vás. Prostě ten Váš HC-A nekoupí (hledat zákazníky ale můžete v různých BD, tak skutečně máte naději na úspěch).
Líbit se jistě budou i Vaše kvalitní „záruky“
čl. VI odst.(15)
Veškerá rizika spojená s užíváním tohoto programu nese nabyvatel.
čl. VI odst.(16)
Poskytovatel nenese v žádném případě odpovědnost za škodu,
vzniklou používáním programu, ať by byla jakákoli.
Ve Vašich VOP uvádíte odkaz na zákon 527/1990 Takže jen pro shrnutí:
(§3/2) Za vynálezy se nepovažují zejména
- objevy, vědecké teorie a matematické metody;
- estetické výtvory;
- plány, pravidla a způsoby vykonávání duševní činnosti, hraní her nebo vykonávání obchodní činnosti, jakož i programy počítačů;
- podávání informací.
Takže máteli patent udělen: uveďte k tomu podrobnosti.
Vážený pane HajdyHou,
je na poskytovateli, které údaje příjemci služeb poskytne, a bere si za to plnou odpovědnost.
Podle § 5 odst. 2 písm. e) zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), může správce zpracovávat osobní údaje bez souhlasu subjektu údajů mimo jiné, pokud je to nezbytné pro ochranu práv a právem chráněných zájmů správce, příjemce nebo jiné dotčené osoby. Podle § 13 odst. 1 zákona je správce povinen přijmout taková opatření, aby nemohlo dojít k neoprávněnému nebo nahodilému přístupu k osobním údajům, k jejich změně, zničení či ztrátě, neoprávněným přenosům, k jejich jinému neoprávněnému zpracování, jakož i k jinému zneužití osobních údajů. Tato povinnost platí i po ukončení zpracování osobních údajů. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (dále jen „zákon o vlastnictví bytů“), je společenství vlastníků jednotek (dále jen „společenství“) právnická osoba, která je způsobilá vykonávat práva a zavazovat se pouze ve věcech spojených se správou, provozem a opravami společných částí domu, popřípadě vykonávat činnosti v rozsahu tohoto zákona a činnosti související s provozováním společných částí domu, které slouží i jiným fyzickým nebo právnickým osobám. Společenství může nabývat věci, práva, jiné majetkové hodnoty, byty nebo nebytové prostory pouze k účelům uvedeným ve větě první. V dané souvislosti je společenství správcem osobních údajů ve smyslu zákona č. 101/2000 Sb. Podle § 9 odst. 7 písm. b, a odst. 11 zákona o vlastnictví bytů je výkonným orgánem společenství výbor nebo pověřený vlastník. Rozhodují o věcech spojených se správou domu, pokud si rozhodnutí v těchto věcech nevyhradí shromáždění. Aby mohl každý vlastník jednotky uplatňovat svá práva a plnit své povinnosti vyplývající z tohoto zákona má právo na informaci o tom, jak ostatní spoluvlastníci plní svou povinnost přispívat na náklady spojené se správou domu a pozemku (podle § 15 odst. 1 citovaného zákona nesou náklady poměrně podle velikosti spoluvlastnického podílu, pokud dohoda neurčuje jinak). V tomto případě se nejedná o předání nebo zpřístupnění osobních údajů jinému subjektu, ke kterému je třeba souhlas. Každý vlastník je subjektem údajů i osobou, která v rámci plnění zákonem stanovených oprávnění a povinností přichází u správce nebo zpracovatele do styku s osobními údaji a je povinna podle § 15 zákona zachovávat mlčenlivost. Tomu by měl odpovídat i zvolený způsob informování spoluvlastníků. Údaje v souvislosti se společným odběrem a náklady v souvislosti s fyzickou osobou jsou osobními údaji ve smyslu zákona a jejich zpřístupnění oprávněným osobám (vlastníkům jednotek), nelze odmítnout s odkazem na zákon č. 101/2000 Sb. V souladu se zmíněným § 13 zákona je povinností správce i určení kompetencí a přístupových práv k osobním údajům (např. ve stanovách). Oprávněnou osobou mohou být v rámci výkonu kontroly i kompetentní kontrolní orgány. Zveřejnit nebo zpřístupnit tyto údaje i osobám jiným než oprávněným lze pouze se souhlasem subjektů údajů.
Pokud se týká Licenčních podmínek, děkuji za podnětné připomínky.
„je na poskytovateli, které údaje příjemci služeb poskytne“
Tak to se zrovna dosti silně mýlíte. Vypadá to, že si nemáme co říci do doby, než si přečtete příslušný §.
Je na poskytovateli, které údaje příjemci služeb poskytne, a bere si za to plnou odpovědnost.
Tím jsem myslel, že poskytovatel služeb si musí dobře rozmyslet, co příjemci služeb sdělí – má vždy plnou odpovědnost za to, zda sdělí nespokojenému příjemci služeb informace v souladu nebo v rozporu se zákonem.
Prve jste psal, že zákonem vyžadované informace se nesdělují – a tedy se porušuje zákon. Už Vám to připomněl pan Hajdy.
Pane Černý, zkuste si nastudovat něco málo o fungování SVJ, odpovědnosti poskytovatele služeb za bezvadné vyúčtování apod.
Pokud není výbor schopen splnit požadavky § 8 odst. 1 zákona o službách
Na základě písemné žádosti příjemce služeb je poskytovatel služeb povinen nejpozději do 5 měsíců po skončení zúčtovacího období doložit příjemci služeb náklady na jednotlivé služby, způsob jejich rozúčtování, způsob stanovení výše záloh za služby a provedení vyúčtování podle tohoto zákona a umožnit příjemci služeb pořízení kopie podkladů.
těžko bude výbor argumentovat, že vyúčtování dělá program, už vidím, jak jdete k soudu a argumentuje svým algoritmem…
Způsob rozúčtování stanovuje § 3 vyhlášky, nic míň, nic víc. Pokud konečný příjemce není schopen si provést kontrolu pomocí kalkulačky a papíru ve smyslu vyhlášky, není vyúčtování správné, přezkoumatelné a nedochází ke splatnosti případného nedoplatku… jsou na to rozsudky NSS…
Výsledky vyúčtování provedené mým programem lze samozřejmě zkontrolovat kalkulačkou a jsou tedy přezkoumatelné, ale bude to trvat podstatně déle než při dosavadních jednoduchých způsobech rozúčtování. A jsou k tomu potřeba údaje a výsledky rozúčtování od všech ostatních bytů v domě. Můj způsob totiž hodnotí byty celého domu ve vzájemných souvislostech, jedině tak lze podle mého názoru dosáhnout spravedlnosti v rozúčtování. A výsledky mi to potvrzují, ověřil jsem si program zadáváním nejrůznějších kombinací základních a spotřebních nákladů a dalších vstupních údajů v běžných i v tak extrémních hodnotách, jaké se v reálné praxi bytových domů snad ani nemohou vyskytovat.
Stále se nechápeme, vyhláška žádnou kompenzaci za nákladnější vytápění nezná. Proto vstupní údaje v podobě průměru stoupačky apod. nemají význam.
Mám-li byty nad/pod hranici stanovenou vyhláškou jsou náklady na vytápění dány. Zbývající část nákladů rozdělím opět dle vyhlášky a ZoSl. Nikde nevidím, že bych potřeboval průměr stoupaček apod.
Pokud je výsledek u Vašeho programu stejný jako u postupu dle příslušných právních norem, pak nemají Vámi vyžadované průměry soupaček na výpočet žádný vliv.
Dále pokud ITN již zohledňuje např. součinitel polohy, čili polohový koeficinet, tak je zbytečné jej zadávat do Vašich výpočtů znovu, to samé platí o výkonu radiátoru.
Prostě Váš program čaruje s něčím co vyhláškaaZoSl neznají.
Pane Černý přestaňte zasviňovat tento portál vaší reklamou nebo kradenými texty. Asi netušíte, že zákon o vlastnictví bytů byl již zrušen.
Pane Mazači, přestaňte laskavě sprostě vydírat. Tato rubrika při registraci na tomto portálu přímo nabízí kolonku k uvedení odkazu na www stránky uživatele. Což vy nevíte, protože registrovaný nejste.
Český autorský zákon – na rozdíl například od německého – pojem plagiát nepoužívá a nedefinuje, mezinárodní norma ČSN ISO 5127–2003 jej popisuje jako „představení duševního díla jiného autora, půjčeného nebo napodobeného vcelku nebo zčásti, jako svého vlastního“. …
Takže přestaňte vykrádat cizí texty a pokud ještě něco chcete, tak k věci.
Trváte li na tom, že Váš „spravedlivý“ algoritmus je a zůstane tajným, tak jste zde dohrál a budete muset změnit lokál. Tady HC-A obdařený tajemným božským algoritmem, nikdo s rozumem průměrného člověka nekoupí, protože by se vystavil riziku značné sankce dle §13/1. Pilujte tedy dál svoje „dítko“ a buďte Spánembohem.
Źádný programátor svůj algoritnus neprozrazuje, proč bych měl já, pane sběrateli algoritmů? Na to platí autorský zákon.
A program HC-A je můj se vším všudy, nic jsem neukradl.
Asi máte na mysli následující text, zdál se mi k danému tématu příhodný. Klidně jste to mohl napsat rovnou, bez silných slov, mně nedělá žádný problém se omluvit. Nemám žádnou potřebu krást texty. Je pravda, že jsem měl uvést, že jde o citaci. Za to se Vám všem omlouvám.
Citace: http://nasesvj.webnode.cz/…vani-sluzeb/ Podle § 5 odst. 2 písm. e) zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), může správce zpracovávat osobní údaje bez souhlasu subjektu údajů mimo jiné, pokud je to nezbytné pro ochranu práv a právem chráněných zájmů správce, příjemce nebo jiné dotčené osoby. Podle § 13 odst. 1 zákona je správce povinen přijmout taková opatření, aby nemohlo dojít k neoprávněnému nebo nahodilému přístupu k osobním údajům, k jejich změně, zničení či ztrátě, neoprávněným přenosům, k jejich jinému neoprávněnému zpracování, jakož i k jinému zneužití osobních údajů. Tato povinnost platí i po ukončení zpracování osobních údajů. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (dále jen „zákon o vlastnictví bytů“), je společenství vlastníků jednotek (dále jen „společenství“) právnická osoba, která je způsobilá vykonávat práva a zavazovat se pouze ve věcech spojených se správou, provozem a opravami společných částí domu, popřípadě vykonávat činnosti v rozsahu tohoto zákona a činnosti související s provozováním společných částí domu, které slouží i jiným fyzickým nebo právnickým osobám. Společenství může nabývat věci, práva, jiné majetkové hodnoty, byty nebo nebytové prostory pouze k účelům uvedeným ve větě první. V dané souvislosti je společenství správcem osobních údajů ve smyslu zákona č. 101/2000 Sb. Podle § 9 odst. 7 písm. b, a odst. 11 zákona o vlastnictví bytů je výkonným orgánem společenství výbor nebo pověřený vlastník. Rozhodují o věcech spojených se správou domu, pokud si rozhodnutí v těchto věcech nevyhradí shromáždění. Aby mohl každý vlastník jednotky uplatňovat svá práva a plnit své povinnosti vyplývající z tohoto zákona má právo na informaci o tom, jak ostatní spoluvlastníci plní svou povinnost přispívat na náklady spojené se správou domu a pozemku (podle § 15 odst. 1 citovaného zákona nesou náklady poměrně podle velikosti spoluvlastnického podílu, pokud dohoda neurčuje jinak). V tomto případě se nejedná o předání nebo zpřístupnění osobních údajů jinému subjektu, ke kterému je třeba souhlas. Každý vlastník je subjektem údajů i osobou, která v rámci plnění zákonem stanovených oprávnění a povinností přichází u správce nebo zpracovatele do styku s osobními údaji a je povinna podle § 15 zákona zachovávat mlčenlivost. Tomu by měl odpovídat i zvolený způsob informování spoluvlastníků. Údaje v souvislosti se společným odběrem a náklady v souvislosti s fyzickou osobou jsou osobními údaji ve smyslu zákona a jejich zpřístupnění oprávněným osobám (vlastníkům jednotek), nelze odmítnout s odkazem na zákon č. 101/2000 Sb. V souladu se zmíněným § 13 zákona je povinností správce i určení kompetencí a přístupových práv k osobním údajům (např. ve stanovách). Oprávněnou osobou mohou být v rámci výkonu kontroly i kompetentní kontrolní orgány. Zveřejnit nebo zpřístupnit tyto údaje i osobám jiným než oprávněným lze pouze se souhlasem subjektů údajů.
„Můj výpočet … je podstatně složitější než uvádíte v příkladu“
Vážený pane inženýre,
zajisté. Tím spíše je možné Váš výpočet aplikovat na jednoduchou maticovou krychličku. Děkuji za něj předem.
Aby se teplota vyrovnávala ve všech bytech, to by ty příčky musely být z tepelně vodivých materiálů, ale takové v žádném domě nejsou.
Pane Černý, domnívám se, že Vaše tvrzení, resp. fce programu
A pokud jsou v některých bytech zjištěny nadlimitní úspory, jsou rozúčtovány přednostně sousedním bytům, které jsou pochopitelně postiženy nejvíc. Nikdo neplatí ani o korunu nespravedlivě méně nebo nespravedlivě více.
je v rozporu s vyhláškou. Ta totiž stanovuje jednoznačne jak se postupuje a rozúčtování úspor sousedním bytům by mohlo být v celku úspešně napadeno reklamací…
Dle vyhlášky: …
- takto stanovená upravená hodnota nákladů na vytápění příjemce služeb se odečte od celkové částky nákladů na vytápění a zůstatek se rozdělí mezi ostatní příjemce služeb podle zákona, dokud všichni příjemci služeb nevyhoví stanovené přípustné odchylce rozdílu v nákladech na vytápění připadající na 1 m2 započitatelné podlahové plochy v zúčtovací jednotce v daném zúčtovacím období.
Rozúčtování pomocí mého programu se provádí postupem dle této vyhlášky a všichni příjemci služeb mají náklady na vytápění samozřejmě v přípustných mezích, což je patrné i z grafu na mých www stránkách.
…podle zákona… tato zaklínací formulka je obecná, zákon ji neupřesňuje, zákonodárci tak zde zřejmě dávají volnost rozúčtovatelům, spravedlnosti se v tomto ohledu meze nekladou. Já jsem se s tím vypořádal, podle mého názoru, nadmíru pečlivě.
A výklad zákona není zákon.
Pane Černý,
mám na vás prosím jeden dotaz. Podle vyhlášky i uvedeného úvodního příspěvku, když nastane případ, že u několika bytů vyjde v prvním kroku výpočtu podlimitní výše nákladů, tak se uvedeným bytům přepočte stejná výše nákladů odpovídající 80 % průměrné výše nákladů na vytápění celé zúčtovací jednotky jako jejich konečná úhrada, a další přepočet vzniklých rozdílů mezi byty, které nepřekročili povolené vyjímky, se jich už netýká.
Z toho co uvádíte jsem pochopil, že váš program zaručuje, že u těchto bytů s podlimitními náklady, nebude konečná úhrada nákladů nižší nez povolený limit tj. 80 % průměrných nákladů na m2 celé zúčtovací jednotky. Zajímá mě, zda při vašem postupu podle vašeho programu může nebo nemůže u těchto bytů konečná úhrada činit více než 80 % průměrného nákladu na m2 celé zúčtovací jednotky. Jinýmy slovy, zda u všech těchto bytů bude nebo nebude konečná úhrada přepočtená na m2 stejná tj. 80% průměrného nákladů na vytápění celé zúčtovací jednotky.
U bytů podlimitně vytápěných bude konečná úhrada přepočtená na m2 stejná, tj. 80 % průměrných nákladů na m2 zúčtovací jednotky, a při stejné započitatelné ploše bytu stejná i v absolutní hodnotě.
Poslední komentáře