Příklad rozúčtování nákladů na vytápění podle předpisů platných od r. 2016
Rozúčtování nákladů na vytápění upravuje zákon č. 67/2013 Sb. a vyhláška č. 269/2015 Sb. Rozúčtování způsobem popsaným v citovaných předpisech je závazné v případech, kde je povinná instalace měřidel podle zákona o hospodaření energií (dnes je instalace povinná až na málo výjimek vyplývajících ze zvláštních technických řešení).
Od rozúčtování za r. 2016 by měly uvedený postup uplatňovat všechny rozúčtovací společnosti a poslytovatelé služby vytápění. Měla by skončit dosavadní praxe, kdy rozúčtovací společnosti používaly vlastní často utajované know how (v některých případech pochybné kvality) a příjemci služby si tak nemohli zkontrolovat přesný výpočet rozúčtování.
Uvádím příklad závazného rozúčtování nákladů na vytápění podle citovaných předpisů:
V zúčtovací jednotce je 8 bytů.
Celková započitatelná plocha všech bytů 800 m2.
Náklady na vytápění celé zúčtovací jednotky 160.000 Kč.
Základní složka 40 % tj. 64 000 Kč.
Spotřební složka 60 % tj. 96 000 Kč.
Průměrný náklad na vytápění v celé zúčtovací jednotce na 1 m2
=
160 000 /800 tj. 200 Kč/ m2.
Limity připadající na 1 m2 započitatelné podlahové plochy činí –20 % a +100 % tj. 160 a 400 Kč/m2.
Po odečtení náměrů v bytech se nejdříve zjištěné náměry z jednotlivých bytů přepočtou podle polohových a výkonnostních koeficientů podle schválených pravidel v SVJ. Dále budeme počítat s takto přepočtenými náměry.
Celkovou základní složku nákladů ve výši 64 000 Kč rozdělíme mezi jednotlivé byty podle započitatelné podlahové plochy, celkovou spotřební složku nákladů ve výši 96 000 rozdělíme mezi jednotlivé byty podle přepočtených náměrů. Pro každý byt sečteme takto zjištěnou ZS a SS a získáme tak následující celkové náklady pro každý jednotlivý byt:
Byt č. 1 se zap. podlahovou plochou 60 m2 = 8 400 Kč tj. 140 Kč/m2. Tj. 70 % proti průměru na 1 m2 (140/200=70 %). Povolená výjimka je minimálně 80 % z průměru tj. 160 Kč/m2. Úhrada bytu č. 1 = 160 Kč x 60 m2 = 9 600 Kč.
Byt č. 2 se zap. podlahovou plochou 40 m2 = 4 800 Kč tj. 120 Kč/m2. Tj. 60 % proti průměru na 1 m2 (120/200=60 %). Povolená výjimka je minimálně 80 % z průměru tj. 160 Kč/m2. Úhrada bytu č. 2 = 160 Kč x 40 m2 = 6 400 Kč.
Byt č. 3 se zap. podlahovou plochou 60 m2 = 26 400 Kč tj. 440 Kč/m2. Tj. 220 % proti průměru na 1 m2 (440/200=220 %). Povolená výjimka je maximálně 200% z průměru tj. 400 Kč. Úhrada bytu č.3 = 400 Kč x 60 m2 = 24 000 Kč.
Byt č. 4 se zap. podlahovou plochou 40 m2 = 16 800 Kč tj. 420 Kč/m2. Tj. 210 % proti průměru na 1 m2 (420/200=210 %). Povolená výjimka je maximálně 200 % z průměru tj. 400 Kč. Úhrada bytu č. 4 = 400 Kč x 40 m2 = 16 000 Kč.
Úhrady bytů č. 1 až 4 jsou konečné a do dalšího přepočtu už nevstupují.
U bytů č. 5, 6, 7 a 8 náklady na jejich byt byly v rozmezí 160 Kč až 400 Kč na m2, tzn., že splňují přípustné odchylky od hodnoty průměrného nákladu na vytápění v celé zúčtovací jednotce. U těchto bytů se provede další přepočet úhrad jejich nákladů následovně:
Od celkových nákladů na vytápění se odečtou úhrady stanovené
upraveným výpočtem pro byty, které jsou pod limitem (byty č. 1 a 2) a
náklady pro byty, které jsou nad limitem (byty č. 3 a 4), tj.:
160 000 – 9 600 – 6 400 – 24 000 – 16 000 = 104 000.
Částka 104 000 Kč se opět rozdělí na základní složku ve výši 40 % tj. 41 600 Kč a ta se rozdělí mezi byty č. 5 až 8 v poměru započitatelných ploch bytů č. 5 až 8.
Spotřební složka bude činit 60 % z 104 000 Kč tj. 62 400 Kč a ta se rozdělí mezi byty č. 5 až 8 v poměru přepočtených náměrů indikátorů bytů č. 5 až 8.
U každého z bytů č. 5 až 8 sečteme zjištěnou základní složku a spotřební složku a dostaneme přepočtenou výši nákladů pro každý z bytů č. 5 až 8. Každou takto zjištěnou přepočtenou výši nákladů opět zkontrolujeme, zda nepřekračuje přípustné stanovené limity od hodnoty průměrného nákladu tj. zda je průměrná hodnota na m2 v rozmezí 160 až 400 Kč. Pokud ano, jde o konečnou úhradu těchto zbývajících čtyř bytů. Pokud některé z bytů překročí přípustné limity, provede se u nich další přepočet stejným způsobem jako v předchozím kroku.
V případě potřeby postup opakujeme, dokud přípustným limitům 160 až 400 Kč na m2 nevyhovují všechny byty v zúčtovací jednotce.
Poznámka: Podle vyhlášky č. 269/2015 § 3/1 činí základní složka nákladů na vytápění v zúčtovací jednotce 30 % až 50 % a zbytek nákladů tvoří spotřební složku. Výši základní složky určí poskytovatel služeb. V uvedeném příkladu byla stanovena ZS na 40 % a SS na 90 %.
Poslední komentáře