právní ošetření dluhu u SVJ

SVJ si přece nemůže vzít úvěr „pro několik vlastníků“. Každý vlastnk musí jednat sám za sebe. Jinak viz ostatní. Pro zajímavost : čím SVJ ručí ? Obvykle nemá majetek. SVJ si samozřejmě může vzít úvěr jako právnická osoba po řádném odsouhlasení shromážděním. Ručitelé jsou ale všichni vlastníci .Uvěr není zadarmo.

„…si vzalo úvěr u ČSOB na renovaci oken pro několik vlastníků, kteří neměli…“

• zcela nesmyslný a hloupý postup. SVJ v žádném případě nemělo být smluvní stranou předmětného úvěru, maximálně při dobré vůli jej mělo spravovat po stránce výběru.
• pokud si již SVJ vezme úvěr, pak by to měl být výhradně překlenovací – takový, který zajistí SVJ při finanční nedostatečnosti vlivem nízkého nebo problematického výběru dle §15/2
• tím, že jste si vzali úvěr a není zjevné, že by jste uzavřeli jakékoli separátní smlouvy přímo s konkrétním vlastníkem (což je postup zcela běžný ale podle mne VADNÝ) jste případnou budoucí „insoolventnost“ zajistili zárukou podle §13/7 ZoVB
• nemáteli ty dvoustranné smlouvy – pokuste se je dodatečně uzavřít.
  Bohužel, „na kamna jste již sáhli, ale zatím to nepálí“

Neználek

Píšu o tom zde občas, ale vždy se najde nějaký zmatkář, který si myslí, že povinnost ke splácení dluhu je totéž co povinnost hradit zálohy.

Takže hovoříme zde o úhradě dluhu ve splátkách. Je dobré si uvědomit, že na splátkové plnění nemá dlužník právní nárok. Jde pouze o dobrou vůli věřitele (SVJ), zda bude souhlasit, aby vlastník jednotky uhradil svůj podíl na nákladech (např. na zateplení domu) postupně ve splátkách.

Základem je dvoustranná smlouva mezi budoucím věřitelem a dlužníkem. Standardní obsah: práva a povinnosti smluvních stran, splátkový kalendář, odměna za poskytnutí půjčky, smluvní pokuty při prodlení, rozhodčí doložka, případně zástavní právo k jednotce dlužníka. Snad víte co má taková smlouva obsahovat. Pokud ne, nepouštějte se do toho sami.

Zásadní důležitost má ustanovení, že celý zbytek dlužné částky je ihned splatný (bez ohledu na splátkový kalendář) jakmile dlužník jednotku zcizí (prodá, daruje, smění, vloží do obchodního majetku). Dnem splatnosti bude den následující po dni, v němž nabyl právní moci vklad změny vlastnického práva k jednotce v katastru.

Je totiž třeba využít okamžik, kdy dlužník má peníze z prodeje jednotky. Pokud byste si tuto pojistku do smlouvy nedali, bývalý vlastník kamsi zmizí z dosahu a případné vymáhání u tohoto neplatiče bude ztíženo.

Mnozí vlastníci si totiž myslí, že prodejem jednotky za sebou spálili mosty a že už na nich nikdo nebude nic požadovat. Opak je pravdou, samozřejmě – pokud výbor pracuje jak má.

• Není možno vymáhat zálohy na správu (§ 15 odst. 2 ZoVB), splatné po změně vlastníka jednotky. Ty pochopitelně hradí nový vlastník.
• Je možno a nutno vymáhat neuhrazené zálohy na správu, splatné do dne změny vlastníka jednotky.
• A samozřejmě je možno a nutno vymáhat dluh (příspěvek na správu) podle § 15 odst. 1 ZoVB, ať už měl být uhrazen jednorázově, nebo ve splátkách. Splácí vždy osoba, která se stala dlužníkem. Nikoliv nový vlastník jednotky. Přechod dluhu na nového vlastníka by musel být mezi prodávajícím a kupujícím výslovně sjednán v kupní smlouvě, viz např. převzetí dluhu (§ 531 ObčZ), přistoupení k závazku (§ 533 ObčZ).

lake